Po ruské invazi na Ukrajinu zavedla EU několik balíčků sankcí, které přímo i nepřímo ovlivnily obchod s ropou a zemním plynem a nyní se projevují výrazným odklonem dodavatelů energetických produktů. Podíl Ruska na mimounijním dovozu uhlí, zemního plynu a ropy tak od druhého čtvrtletí roku 2022 nepřetržitě klesá.
Mezi lety 2021 a 2022 došlo k výraznému nárůstu dovozu energie do EU, pokud jde o průměrnou měsíční hodnotu (+121 %) a množství (+9 %). V prvním čtvrtletí roku 2023 však byl v obou ukazatelích zaznamenán pokles. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022 došlo k poklesu hodnoty o 9,2 % a množství o 3,0 %, informoval Eurostat.
Pokud jde o ropné produkty, zákaz EU na dovoz ruské ropy po moři vstoupil v platnost 5. prosince 2022 a následně 5. února 2023 vstoupilo v platnost embargo na rafinované ropné produkty. Dopad těchto opatření se projevil v prvním čtvrtletí roku 2023. Jestliže v prvním čtvrtletí roku 2022 bylo Rusko největším dodavatelem ropy s podílem 26,0 %, v prvním čtvrtletí roku 2023 se podíl Ruska rovnal pouze 3,2 %, což představuje pokles o 22,8 procentního bodu (p.b.) ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2022.
Naopak nejvíce se ve stejném období zvýšil podíl Norska (+3,8 p.b.), Saúdské Arábie (+3,4 p.b.) a Spojených států (+2,7 p.b.).
Podobná situace byla i v případě zemního plynu v plynném stavu, kdy se země EU obracely k jiným zdrojům dodávek. V prvním čtvrtletí roku 2022 bylo největším dodavatelem do EU Rusko s podílem 38,8 %, následované Norskem (38,1 %), ale v prvním čtvrtletí roku 2023 podíl Ruska klesl o 21,4 p. b., zatímco podíly Norska (+8,0 p. b.), Alžírska (+7,4 p. b.) a Spojeného království (+4,0 p. b.) vzrostly.
Pokud jde o zkapalněný zemní plyn, Rusko (18,1 %) bylo v prvním čtvrtletí roku 2022 druhým největším dodavatelem do EU, hned za Spojenými státy (48,6 %). Rychlý posun do prvního čtvrtletí roku 2023 znamená, že podíl Ruska klesl o 4,9 p.b. Současně se zvýšil podíl Norska (+6,5 p.b.), Kataru a Alžírska (oba +2,4 p.b.), zatímco podíl Spojených států klesl o 8,4 p.b.
Psali jsme: