Turecký prezident prohlásil, že předtím, než Ankara schválí členství Švédska v NATO, by EU měla jeho zemi otevřít cestu pro vstup.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že podpoří kandidaturu Švédska do NATO výměnou za to, že Evropská unie obnoví dlouho pozastavené rozhovory s Ankarou o členství v EU. “Nejprve otevřete cestu pro členství Turecka v Evropské unii a poté ji otevřeme Švédsku, stejně jako jsme ji otevřeli Finsku,” řekl Erdogan v pondělí v televizním mediálním vystoupení před odletem na summit NATO v Litvě. Totéž prý sdělil americkému prezidentovi Joe Bidenovi, když spolu telefonovali. Erdogan také uvedl, že přistoupení Švédska závisí na realizaci dohody dosažené v červnu loňského roku během summitu aliance v Madridu. Turecko chce, aby Švédsko zasáhlo proti skupinám, které považuje za národní bezpečnostní hrozby, včetně Strany kurdských pracujících (PKK) a jednotek lidové ochrany nebo YPG, které Ankara považuje za syrskou pobočku PKK. Ankara také chce, aby Stockholm vydal podezřelé, které nazývá „teroristy“, a zrušil zákaz vývozu zbraní do Turecka. Erdogan řekl, že od jeho vlády by nikdo neměl očekávat kompromisy.
Švédsko a Finsko požádaly o členství v NATO minulý rok a opustily svou politiku vojenské neangažovanosti kvůli ruské invazi na Ukrajinu. U nových členů je však vyžadován souhlas všech zemí NATO (Finsko dostalo od Turecka zelenou v dubnu). Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že ačkoli podporuje členství Ankary v EU, pokud jde o něj, Švédsko již podmínky pro vstup do NATO splnilo. Nicméně Erdogan říká, že jde o bezpečnostní záležitost, a že navzdory pozitivním krokům příznivci PKK ve Švédsku stále pořádají demonstrace a to pro Turecko „není přijatelné“. Lídři Evropy a NATO ovšem přesto vyjadřují naději, že jednání s Tureckem dopadnou optimisticky. “Stále je možné přijmout kladné rozhodnutí o Švédsku ve Vilniusu,” řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. Německý kancléř Olaf Scholz pak uvedl, že postoj Turecka je pozitivní. “Doufám, že Švédsko se brzy bude moci stát členem NATO,” prohlásil.
Podle aktuálních informací prezident Erdogan přislíbil ve Vilniusu urychlení švédské žádosti o členství v tureckém parlamentu. Učinil tak po jednání s Charlesem Michelem, prezidentem Evropské rady, se kterým jednal o nové úrovni vztahů mezi Tureckem a EU.
Turecko již před lety v roce 1987 požádalo o členství v Evropském hospodářském společenství, předchůdci EU. V roce 1999 se stalo kandidátskou zemí EU a v roce 2005 formálně zahájilo jednání o členství s blokem. Rozhovory se v roce 2016 zastavily kvůli obavám Evropy z porušování lidských práv v Turecku. “Rád bych zdůraznil jednu realitu,” řekl Erdogan. “Turecko čeká u bran do EU 50 let.” „Téměř všichni členové NATO jsou členy EU. Nyní se obracím na tyto země, které nechávají Turecko čekat více než 50 let, a oslovím je znovu ve Vilniusu. Patrick Ruby, obranný analytik, uvedl, že na Turecko roste tlak ze strany mnoha stran ve vojenské alianci vedené Bidenem. “Vypadá to, že se Turecko zatím neposunulo” směrem k podpoře švédského členství. „Samozřejmě, čím déle ho budou blokovat, tím více mohou vytěžit.” Bílý dům, který rovněž podpořil aspirace Turecka na členství v EU, uvedl, že tyto diskuse jsou záležitostí mezi Tureckem a 27 členy bloku. Evropská komise však tvrdí, že členství v NATO a EU jsou „oddělené procesy“, které „nelze propojit“. Prodlení Ankary s odsouhlasením přistoupení Švédska popudilo další spojence NATO, včetně USA. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan prohlásil, že Biden a Erdogan hovořili o členství Švédska v NATO a dohodli se, že se sejdou ve Vilniusu k dalším rozhovorům. Dodal, že Bílý dům je přesvědčen, že Švédsko se k alianci připojí, a to čím dříve, tím lépe.