Protifrancouzský puč v Nigeru nenechal chladným francouzského prezidenta Macrona. Ten se ostře vyjádřil na obranu francouzských zájmů.
Ve středoafrickém Nigeru (celým názvem Nigerská republika) po puči, svržení prezidenta a převzetí moci vojenskou juntou zdemolovali protestující občané francouzské velvyslanectví v Niamey. Reakce francouzského lídra na sebe nenechala dlouho čekat. Emmanuel Macron uvedl, že: “nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům” a že Paříž podnikne “okamžitou a nekompromisní odvetu”, Francouzská vláda toto vyjádření poskytla o posledním červencovém víkendu, kdy tisíce lidí demonstrovaly před francouzským velvyslanectvím v nigerském Niamey na podporu probíhajícího vojenského převratu. “Kdokoli zaútočí na francouzské občany, armádu, diplomaty nebo francouzské základny, dočká se okamžité a nekompromisní odvety Francie,” varoval Elysejský palác ve svém prohlášení. “Prezident republiky nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům.” V Nigeru se prý v současné době nachází 500 až 600 francouzských státních příslušníků. Francie rovněž podle svého vedení podporuje všechny regionální iniciativy zaměřené na “obnovení ústavního pořádku” a návrat zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.
Francouzské ministerstvo zahraničí rovněž odsoudilo “jakékoli násilí proti diplomatickým objektům, za jejichž bezpečnost je odpovědný hostitelský stát”. Francie má v současné době v Nigeru má 1500 vojáků a hovoří se o ní jako o klíčovém spojenci africké země. Po převratu však země oznámila, že svou pomoc Nigeru pozastavuje. Tisíce lidí demonstrujících před francouzským velvyslanectvím v Niamey byly nakonec rozehnány slzným plynem. Někteří se snažili dostat do budovy, jiní strhli tabulku s nápisem “Francouzské velvyslanectví v Nigeru” a poté ji rozdupali na asfaltu a nahradili ruskými a nigerijskými vlajkami. Protest svolalo občanské hnutí M62, které nesouhlasí s operací francouzské armády Barkhane v Sahelu a na Sahaře. Země západní Afriky se tuto neděli sejdou v hlavním městě Nigérie Abuji na “mimořádném summitu”, aby zhodnotily situaci po vojenském převratu. Ten pravděpodobně vyústí v sankce, neboť junta v něm vidí hrozbu “bezprostřední vojenské intervence”. Po Mali a Burkině Faso je Niger, sužovaný útoky skupin napojených na Islámský stát a al-Káidu, třetí zemí v regionu, která od roku 2020 zažila státní převrat.