Události v Nigeru v posledních týdnech plní mediální prostor. Během několika let se jedná již o třetí puč, který svrhl vůdce v oblasti Sahelu.
Nigerský prezident Mohamed Bazoum byl zvolen před dvěma lety při prvním pokojném a demokratickém předání moci od získání nezávislosti v roce 1960. Dne 26. července ho členové jeho vlastní prezidentské gardy sesadili z funkce a nyní je v „domácím vězení“. Vůdci převratu tvrdí, že chtějí zabránit dalším hospodářským a bezpečnostním problémům v zemi. Hospodářské společenství západoafrických států ECOWAS naopak chce znovudosazení prezidenta Bazouma. Zde jsou klíčové události, které se staly po převratu, chronologicky uspořádané.
Středa 26. července
Vzbouření vojáci zadrželi prezidenta Mohameda Bazouma v jeho oficiálním sídle v hlavním městě Niamey. Oznámili, že se pučem chopili moci kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v západoafrické zemi. V prohlášení, které odvysílala státní televize, plukovník-major Amadou Abdramane uvedl: „Obranné a bezpečnostní síly … se rozhodly skoncovat s režimem, který znáte … Je to důsledek neustálého zhoršování bezpečnostní situace, špatného sociálního a ekonomického řízení.“ Vůdci převratu též oznámili, že hranice země byly uzavřeny.
Čtvrtek 27. července
Prohlášení zveřejněné na účtu velení nigerijské armády prohlásilo, že podpoří převrat, aby se vyhnulo „vražedné konfrontaci“, která by mohla vést ke „krveprolití“. Generál Abdourahmane „Omar“ Tchiani, velitel prezidentské gardy, se jmenoval šéfem nové vojenské vlády země. Nepokoje vypukly, když stovky stoupenců převratu vyplenily a zapálily sídlo vládní strany v Niamey. Šéf žoldnéřské skupiny Wagner Group Jevgenij Prigožin v hlasové zprávě na Telegramu uvítal vojenský převrat a nabídl služby svých bojovníků k nastolení pořádku. Bazoum tomuto navzdory prohlásil, že v zemi zvítězí demokracie.
Sobota, 29. července
Evropská unie přerušila finanční podporu Nigeru a Africká unie (AU) vyzvala vůdce převratu, aby se vrátili do svých kasáren. Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Francie s okamžitou platností pozastavila veškerou rozvojovou pomoc a rozpočtovou podporu, a požaduje rychlý návrat k ústavnímu pořádku s Bazúmem zpět v čele. Francouzská rozvojová pomoc pro Niger činila v roce 2022 přibližně 120 milionů eur (130 milionů USD) a v letošním roce měla být o něco vyšší.
Neděle 30. července
Na mimořádném summitu v Nigérii požadoval regionální blok 15 zemí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), aby byl Bazoum do týdne znovu uveden do funkce. V opačném případě blok prohlásil, že přijme „všechna opatření“ k obnovení ústavního pořádku. „Tato opatření mohou zahrnovat i použití síly,“ uvedlo ECOWAS. Blok uvalil finanční sankce na vůdce převratu i na celou zemi a zmrazil „veškeré obchodní a finanční transakce“ mezi členskými státy a Nigerem, který je jednou z nejchudších zemí světa.
Pondělí 31. července
Mluvčí německého ministerstva zahraničí na tiskovém brífinku uvedl, že veškeré přímé platby podpory nigerské centrální vládě budou až do odvolání pozastaveny. Centrální banka západoafrických států (BCEAO) zrušila plánovanou emisi dluhopisů Nigeru v hodnotě 30 miliard CFA franků (50 milionů USD) na západoafrickém regionálním dluhovém trhu. Kreml pak uvedl, že situace v Nigeru je „důvodem k vážným obavám“.
Úterý, 1. srpna
Niger oznámil znovuotevření svých pozemních a vzdušných hranic s několika sousedními státy – Alžírskem, Burkinou Faso, Mali, Libyí a Čadem. Znovuotevřené hranice se nacházejí především v odlehlých pouštních oblastech. Klíčové vstupní cesty Nigeru pro obchod a podnikání zůstaly uzavřeny kvůli omezením uvaleným ECOWAS. První ze tří letů určených k evakuaci francouzských a evropských občanů z Nigeru odletěl večer poté, co Francie, Itálie a Španělsko oznámily evakuaci svých občanů a dalších evropských státních příslušníků. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak obvinil Rusko, že stojí za převratem.
Středa 2. srpna
ECOWAS vyslalo do Nigeru delegaci vedenou bývalým nigerijským vojenským vůdcem Abdulsalamim Abubakarem, aby jednala s vojenskou vládou. Šéfové obrany regionu zahájili dvoudenní setkání v sousední Nigérii. Podle dokumentů státních energetických společností Nigérie přerušila dodávky elektřiny do Nigeru. Ten je na Nigérii závislý ze 70 procent. Generál Abdourahmane Tchiani v televizním projevu kritizoval sankce uvalené západoafrickými představiteli jako „nezákonné“ a „nelidské“ a vyzval své krajany, aby se připravili na obranu svého národa. Spojené státy nařídily všem vládním pracovníkům, kteří nejsou v nouzi, aby dočasně evakuovali jejich velvyslanectví v Nigeru.
Čtvrtek 3. srpna
V den 63. výročí nezávislosti Nigeru se v Niamey sešly na masovém shromáždění stovky lidí podporujících převrat a někteří z nich mávali obřími ruskými vlajkami. Americký prezident Joe Biden vyzval k okamžitému propuštění Bazouma a jeho rodiny a k zachování demokracie v zemi. Amadou Abdramane, mluvčí pučistů, oznámil zrušení pěti dohod o vojenské spolupráci s Francií. Niger rovněž pozastavil vysílání francouzských mezinárodních zpravodajských stanic France 24 a RFI financovaných státem, což vyvolalo odsouzení ze strany francouzského ministerstva zahraničí.
Pátek 4. srpna
Vojenští velitelé ECOWAS se dohodli na plánu možného vojenského zásahu v reakci na krizi a armády zemí včetně Senegalu a Pobřeží slonoviny prohlásily, že jsou připraveny se zapojit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v prohlášení uvedl, že Washington pozastavuje „některé programy zahraniční pomoci, z nichž má prospěch nigerská vláda“.
Sobota 5. srpna
Zpráva uvedla, že generálové převratu požádali o pomoc Wagnerovu skupinu, protože se blíží termín ECOWAS pro obnovení Bazoumova nástupu k moci.
Neděle 6. srpna
Desetitisíce stoupenců převratu, z nichž mnozí nesli ruské vlajky, se shromáždily na stadionu v Niamey na shromáždění, protože vypršela lhůta stanovená ECOWAS k návratu Bazouma k moci. Vůdci převratu uzavřeli vzdušný prostor země.
Pondělí 7. srpna
Úřadující náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová uvedla, že v Niamey vedla „upřímné a obtížné“ rozhovory s vojenským vůdcem Moussou Salaou Barmou a třemi jeho plukovníky. Uvedla, že žádosti o setkání s Bazoumem a Tchienim byly odmítnuty.
Úterý 8. srpna
Africká unie plánovala vyslat do Nigeru společnou misi se zástupci OSN a ECOWAS, ale vojenská vláda jí odepřela povolení, uvedl to francouzský časopis Jeune Afrique.
Středa 9. srpna
Rhissa Ag Boula, bývalý vůdce povstalců a politik v Nigeru, prohlásil, že jeho nová Rada odporu proti republice (CRR) zahájila hnutí, jehož cílem je obnovit vládu Bazouma, což je první známka vnitřního odporu proti vládě armády. Vůdci převratu obvinili francouzské síly z osvobození zajatých „teroristů“ a porušení zákazu vstupu do vzdušného prostoru země ve snaze destabilizovat Niger, Francie tato obvinění okamžitě odmítla.
Čtvrtek 10. srpna
Vůdci převratu oznámili seznam 21 osob, které se mají stát ministry nové vlády. Na mimořádném summitu v nigerijské Abuji hlavy států ECOWAS prohlásily, že k obnovení ústavního pořádku v Nigeru zůstávají na stole všechny možnosti včetně „použití síly“. Blok nařídil aktivaci svých pohotovostních sil.
Pátek 11. srpna
Blinken z USA telefonicky hovořil s Bazoumovým předchůdcem, bývalým prezidentem Mahamadou Issoufouem, o „zhoršujících se podmínkách“. V médiích se objevily zprávy, že Bazoum a jeho rodina údajně přežívají na rýži a těstovinách a žijí bez elektřiny.
Sobota, 12. srpna
Členové ECOWAS se měli sejít v ghanském hlavním městě Akkře, aby projednali způsob řešení krize v Nigeru poté, co schválili nasazení pohotovostních sil, ale schůzka byla z „technických důvodů“ přerušena na neurčito.
Neděle 13. srpna
Skupina nigerijských islámských učenců, kteří se setkali s nigerijským pučistou, oznámila, že generál souhlasil s přímými rozhovory a vyřešením patové situace se západoafrickými představiteli. Několik hodin po tomto oznámení skupiny nigerská armáda uvedla, že bude Bazouma stíhat za „velezradu a podkopávání vnitřní a vnější bezpečnosti“ země.
Úterý 15. srpna
Ruský prezident Vladimir Putin „zdůraznil význam mírového řešení situace pro stabilnější Sahel“, uvedl po telefonátu s ruským prezidentem velitel malijské armády Assimi Goita. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že telefonát byl iniciován Mali. Nejméně 17 nigerských vojáků bylo zabito při útoku ozbrojených skupin u hranic s Mali, což uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany země.
Čtvrtek 17. srpna
Všechny členské státy s výjimkou těch, které jsou pod vojenskou vládou, a Kapverd jsou připraveny účastnit se pohotovostních sil jako poslední možnosti obnovení demokracie, oznámil komisař ECOWAS Abdel-Fatau Musah poté, co se v ghanské Akkře sešli šéfové obrany regionálního bloku.
Pátek 18. srpna
ECOWAS se dohodlo na „dni D“ pro případnou vojenskou intervenci s cílem obnovit demokracii v Nigeru, když vojenští velitelé vedli druhý den jednání v Ghaně. Jedenáct z patnácti členských států bloku souhlasilo s nasazením vojáků do operace.
Sobota, 19. srpna
Delegace ECOWAS jednala s vůdcem vojenské vlády Tchienim a setkala se s Bazúmem, což bylo po několika týdnech první setkání zahraničních představitelů se svrženým vůdcem. Nigerská vládnoucí vojenská rada potvrdila příjezd zástupců ECOWAS v čele s bývalým nigerijským vůdcem Abdulsalamim Abubakarem. Po setkání s delegací Tchiani navrhl tříleté předání moci a varoval, že případný útok na zemi „nebude procházkou růžovým sadem“ pro zúčastněné. V projevu ve státní televizi neuvedl žádné podrobnosti o možném přechodu, pouze řekl, že o zásadách tohoto kroku bude rozhodnuto do 30 dnů na dialogu, který bude hostit vládnoucí vojenská rada.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.