Nejnovější údaje o ekonomickém zdraví Evropy jsou chmurné. Podle těchto údajů totiž dosáhla platební neschopnost podniků v EU rekordních hodnot.
Podle Eurostatu – oficiální statistické agentury Evropské unie – se počet podniků, které vyhlásily bankrot, ve druhém čtvrtletí 2023 zvýšil o 8,4 % oproti prvnímu čtvrtletí. Přispěly k tomu především problémy v potravinářském a bytovém sektoru. Tyto údaje znamenají, že počet bankrotů se zvýšil již šesté čtvrtletí v řadě, což je nevídané od roku 2015, kdy Eurostat začal shromažďovat tyto údaje. Počet insolvenčních návrhů vzrostl na nejvyšší úroveň ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, v době, kdy začala být utlumována post-pandemická státní podpora. Evropská komise poprvé oznámila finanční pomoc podnikatelům ve výši více než 8 miliard eur v dubnu 2020, čímž poskytla okamžitou úlevu malým a středním podnikům v celém bloku. Balíčky podpor a následné režimy sice zmírnily finanční propady podniků, výkonnost firem po uvolnění covidových omezení však nebyla nijak valná a počet podniků, které podaly návrh na bankrot, od druhého čtvrtletí roku 2022 stále roste, přičemž se zvyšují i státní dluhy.
Nárůst insolvence zaznamenaly podniky ze všech hlavních odvětví v EU. Momentálně se jeví, že nejvíce se s potížemi potýká sektor stravování a ubytování. V ubytovacích a stravovacích službách došlo k nárůstu počtu podniků v úpadku o 23,9 %, což se přičítá především problémům spojeným s krizí životních nákladů. Ve srovnání s posledním čtvrtletím před pandemickými omezeními je toto obrovský nárůst o 82,5 %. Rychlý nárůst krachujících společností se stal běžným také v odvětví dopravy a skladování, na které má přímý dopad prudký růst cen energií. Pouze dvě odvětví si v nejnovějších údajích zachovala menší počet registrací insolvencí ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2019 – jde o průmysl a stavebnictví.