EU je pod tlakem, aby reagovala na konkurenci čínského státem podporovaného kapitalistického modelu, ale musí vyvážit různé zájmy svých členských států i širší potřeby související s energetickou transformací.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie 13. září oznámila nové protisubvenční vyšetřování elektromobilů z Číny a uvedla, že trh je zaplaven levným dovozem za ceny, které jsou uměle udržovány na nízké úrovni díky „obrovským státním dotacím“. Všeobecně se uvádí, že tento krok je reakcí na tlak Francie; ostatní členské státy, zejména Německo, byly proti, píše Louise Curranová v článku pro The Conversation.

Komise nyní provede šetření a pravděpodobně navrhne nová „antisubvenční“ cla na čínský dovoz. Přestože Čína je klíčovým zahraničním dodavatelem elektrických vozidel do Evropské unie, 60 % obchodu (podle hodnoty) probíhá uvnitř EU (viz graf). Čínské elektromobily údajně tvoří pouze 8 % prodejů elektromobilů a méně než 3 % celkových prodejů automobilů v EU. Existují však obavy, že nízké ceny jim umožní tato čísla rychle zvýšit.

EU je pod tlakem, aby reagovala na konkurenci čínského státem podporovaného kapitalistického modelu, ale musí vyvážit různé zájmy svých členských států i širší potřeby související s energetickou transformací. Rozhodnutí jít po elektrických vozidlech naznačuje, že Komise zaujímá vůči Číně tvrdší postoj, ale nebude to snadné. Evropa chce „zbavit rizika“ své dvoustranné hospodářské vztahy tím, že sníží svou závislost na čínských vstupech v kritických odvětvích, ale tohoto cíle zdaleka nedosáhla a vzájemné závislosti jsou rozsáhlé.

Obavy z čínských odvetných opatření

Klíčovou obavou jsou odvetná opatření Číny. To je dlouhodobě běžné v případech ochrany obchodu, kdy cílové země zahajují souběžná šetření klíčových dovozů z podněcující země, aby na ni vyvíjely nátlak ke snížení nebo zrušení cel. Německo je takovým odvetným opatřením obzvláště vystaveno vzhledem k významu čínského trhu pro jeho vývoz, zejména automobilů.

Odveta může zasáhnout i zcela nesouvisející produkty. Během vysoce politického antidumpingového vyšetřování solárních panelů před deseti lety Čína zahájila paralelní vyšetřování nejen vývozu polykrystalického křemíku (vstupní suroviny pro solární panely) z EU, ale také vína, a pohrozila vyšetřováním automobilů.

O dalších rizicích spojených s tímto krokem se hovoří méně. Čína by mohla zasáhnout nejen vývoz z EU do Číny, ale také zákazem nebo omezením čínského vývozu do Evropy. Používání omezení vývozu se v posledních letech výrazně zvýšilo, a to jak během pandemie covid-19, tak i v širším měřítku. Čína tento nástroj hojně využívá k omezení vývozu vzácných zemin a dalších klíčových surovin. Vzhledem k významu těchto produktů pro energetický přechod by jakékoli zvýšení obchodních omezení mělo jistě důsledky pro cíle EU v oblasti klimatu.

EU je navíc velmi závislá na Číně jako na zdroji baterií pro elektromobily. V loňském roce činil obchod s bateriemi téměř 20 miliard dolarů, zatímco obchod s elektromobily měl hodnotu 7,6 miliardy dolarů. Ačkoli tato čísla zahrnují několik různých typů baterií, některé z nich byly jistě určeny pro elektromobily. Pokud by se Čína rozhodla tuto závislost využít, evropský dodavatelský řetězec elektromobilů by tím jistě utrpěl.

Rizika investic typu „tariff-jumping“

Vyšetřování by mohlo mít dopad i na čínské investice v Evropě. Opatření na ochranu obchodu mohou podpořit přímé zahraniční investice (PZI) prostřednictvím „přeskakování cel“ (tariff-jumping) – čínští investoři by investovali do výroby v Evropě a vyhnuli by se tak protisubvenčním clům. EU však v posledních letech začala mnohem aktivněji prověřovat přímé zahraniční investice, přičemž obavy z bezpečnosti a zranitelnosti někdy převažují nad ekonomickými hledisky. V loňském roce bylo zablokováno několik čínských investic. Přesto EU stále podporuje investice do elektromobilů, kde jsou čínské společnosti klíčové pro zvýšení domácí kapacity baterií v EU.

Evropský účetní dvůr nedávno varoval, že cíle EU v oblasti elektromobilů by mohly být ohroženy nedostatkem kapacit pro výrobu baterií. Ačkoli Francie byla hlavním zastáncem nového antisubvenčního šetření, je také hostitelem investice ve výši 2 miliard eur do gigafactory v Doaui, kterou financuje většinově čínská společnost Envision AESC. Jedná se pouze o jednu z několika megatováren, které čínští investoři staví v EU, včetně Maďarska a Německa.

Zvýšený obchodní konflikt (a zvýšená kontrola investic) by mohl ohrozit tyto investice a s nimi i snahu o vytvoření hodnotového řetězce EU pro elektromobily. Investice navíc směřují oběma směry. Většinu elektromobilů dovezených z Číny v loňském roce tvořily značky EU – například BMW a Dacia – které se nyní budou snažit vyhnout novým opatřením uvaleným na jejich zboží domovským regionem. Náklady nejsou jediným důvodem, proč tyto společnosti vyrábějí v Číně. Má důležité výhody, mimo jiné v celém hodnotovém řetězci potřebném pro výrobu baterií.

Ačkoli se EU nedávno dohodla na nových normách, jejichž cílem je podpořit domácí hodnotový řetězec baterií, mimo jiné zavedením minimálních úrovní recyklace, zvýšení úrovně tohoto odvětví a zajištění oběhového hospodářství bude vyžadovat čas. Výrobci v EU jsou již nyní pod tlakem v důsledku požadavku amerického zákona o snižování inflace (IRA), podle něhož mají nárok na státní dotace pouze elektromobily montované v USA z baterií vyrobených z podstatné části v USA (nebo u partnera, s nímž mají uzavřenou dohodu o volném obchodu). V důsledku toho bylo několik plánovaných továren v EU odloženo nebo zmenšeno.

Nevyhnutelné partnerství

Jak von der Leyenová ve svém projevu přiznala, EU nemá jinou možnost než spolupracovat s Čínou, aby dosáhla pokroku v mnoha globálních otázkách – a změna klimatu je jednou z nich. V březnovém projevu, v němž představila koncepci „odstraňování rizik“ (de-risking), to byl jeden z „ostrůvků příležitostí“, na který upozornila. Snaha zablokovat rozvoj důležitého „zeleného“ vývozu nepochybně ztíží konstruktivní spolupráci.

Nové šetření probíhá ve stejné době, kdy EU zavádí uhlíkovou sazbu, tzv. mechanismus úpravy hranic (CBAM – Carbon Border Adjustment Mechanism), který tvrdě zasáhne čínské vývozce. V této souvislosti pravděpodobně vzrostou obvinění Pekingu ze „zeleného protekcionismu“, což podkopává naděje na vytvoření společného přístupu ke globálnímu vytápění.

A konečně, o tom, do jaké míry tato opatření na ochranu obchodu skutečně chrání domácí průmysl, se vedou diskuse. Klíčovým problémem je odklon obchodu, kdy může dojít k poklesu dovozu z Číny, ale k nárůstu dovozu z jiných podobně levných zdrojů, což snižuje ochranu poskytovanou průmyslu EU. Takové účinky jsem zjistila ve své předchozí práci o opatřeních na ochranu obchodu v oblasti solárních panelů, obuvi a textilu.

Ačkoli je Čína klíčovým zdrojem elektromobilů na celém světě, existují i další výrobci. Někteří z nich, jako například Thajsko, jsou podporováni čínskými investicemi. Turecko je potenciálním dodavatelem do EU, a přestože je spojeno především se západními výrobci automobilů, má stále důležité vztahy s čínskými výrobci baterií. Ačkoli jsou tito dodavatelé v současné době okrajoví, pokud EU zavede antisubvenční cla na čínský vývoz, mohl by se v reakci na to zvýšit dovoz z těchto zemí. Ačkoli by se konkurence z Číny mohla snížit, ochranný účinek opatření by se takovými obchodními přesuny snížil.

Ve vysoce propojeném světě je nejisté, do jaké míry tato nová opatření, pokud budou zavedena, skutečně podpoří rozvoj domácí výroby elektrických vozidel, zatímco negativní vedlejší účinky jsou velmi rozsáhlé. Další překážkou bude získat pro tento krok podporu většiny členských států. Hlasování o návrzích na ochranu obchodu je dlouhodobě značně zpolitizované, někteří členové cla podporují a jiní jsou spíše proti. Výsledek budou pozorně sledovat všichni, kdo se zajímají nejen o vztahy mezi EU a Čínou, ale také o širší agendu EU v oblasti ekologické transformace. Neexistují jednoduché odpovědi, ale rozsáhlé vazby musí být součástí debaty.

Autorka: Louise Curranová (profesorka mezinárodního obchodu, TBS Education)

Zdroj: The Conversation, „The EU’s anti-subsidy investigation into electric vehicles is a risky strategy that may backfire“ (20.09.2023)

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.