Po vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem se Židé v evropských městech bojí o sebe i své památky. Obavy rostou, někteří obyvatelé se bojí vyjít na ulici.
Po útoku Hamásu na Izrael a následném bombardování Gazy rostou obavy ze zvyšujícího se počtu antisemitských incidentů ve Francii i v celé Evropě. Ve Francii, kde žije největší židovská komunita v Evropě, zaznamenala policie během prvních deseti dnů více než 320 fyzických projevů antisemitismu a provedla více než 180 zatčení. Mezi vyšetřované antisemitské činy patří shromažďování lidí před synagogami s výhrůžkami, případy slovního napadání, výhrůžné dopisy, graffiti, například nápis “zabíjet Židy je povinnost”, nasprejovaný před stadionem v Carcassonne na jihozápadě země. Ministr školství pak hovořil o nacistickém hákovém kříži na školní tabuli a o židovském středoškolákovi, kterému někdo roztrhal oblečení a pronesl na jeho adresu antisemitské poznámky, když vycházel ze školních toalet. Tato problematická atmosféra doléhá na všechny. Ve městech po celé Evropě byla zvýšena ochrana židovských památek, od synagog po školy a komunitní centra. Židovské komunity ve Francii, Německu a Itálii uvedly, že se stále cítí být v ohrožení. Ve francouzském Sarcelles dokonce ubylo objednávek na dodávky potravin do domácností, protože lidé prý váhají, zda otevírat neznámým. V Sarcelles, kde žije dvanáctitisícová židovská komunita, vládne všeobecný pocit strachu. “Mám čtyři děti mladší devíti let a mám sevřený žaludek, když je ráno odvádím do židovské školy. Opravdu se bojím, když je vysazuji. Vyrostl jsem ve velmi smíšené oblasti u Paříže, kde žijí lidé nejrůznějšího původu, a poprvé v životě nemám pocit, že jsou moje děti ve škole v bezpečí. Tuhle jsme přijeli v osm ráno, četníci mi otevřeli kufr auta a dívali se dovnitř. Co mám svým dětem říct?” Tak mluví Jérémy, třiatřicetiletý majitel místní restaurace. Sedmdesátiletý Aaron, který si nepřál uvést své pravé jméno, pak uvedl, že v Sarcelles žije už 30 let od doby, kdy se přestěhoval z Maroka, a pracuje jako kontrolor košer předpisů na různých akcích. “Všude je prázdno, lidé v noci nevycházejí ven. Je to, jako by byl zákaz vycházení.“
V Německu policie uvedla, že vyšetřuje “pokus o závažné žhářství” poté, co dva útočníci se zakrytými obličeji ve středu v časných ranních hodinách vypálili dva molotovovy koktejly na synagogu v centru Berlína. Zbraně vybuchly na chodníku vedle budovy. Nikdo nebyl zraněn. Německý kancléř Olaf Scholz slíbil, že ještě více zvýší ochranu židovských institucí, a dodal: “Nikdy se nesmíříme s útoky vedenými proti židovským institucím.” Německá Ústřední rada Židů uvedla, že útok na budovu, která sloužila také jako mateřská škola a komunitní centrum, zanechal rodiny z okolních čtvrtí “šokované a rozrušené”. Zároveň byla na fasádách několika budov po celém městě nalezena Davidova hvězda. Ústřední židovská rada označila tyto nápisy za “obzvláště problematický útok”, neboť se zdá, že jejich cílem bylo zastrašit lidi. “V Berlíně bylo několik domů, kde žijí Židé, zvenčí potřísněno Davidovou hvězdou,” uvedl mluvčí. “To je samozřejmě v Německu obzvlášť bolestivé, protože to přímo odkazuje na ostrakizaci Židů, ke které docházelo ve 30. letech,” dodal. “Je to obzvláště silný důkaz toho, že existuje velmi jasná agenda, která nemá problém s Izraelem, ale má problém se Židy.” V souvislosti s útoky Hamásu Scholz přislíbil “nulovou toleranci” vůči antisemitismu. Každý, kdo bude přistižen, že chválí Hamás nebo pálí izraelskou vlajku, bude stíhán, řekl v projevu, v němž zdůraznil odpovědnost Německa vůči Izraeli vzhledem k jeho dřívější roli pachatele holocaustu, při němž bylo zavražděno 6 milionů Židů.
V Itálii, v římském ghettu, které je považováno za jednu z nejstarších židovských čtvrtí na světě mimo Blízký východ, probíhaly události v Izraeli souběžně s 80. výročím shromáždění římských Židů a jejich deportace do koncentračního tábora Osvětim. Ve čtvrti, kde se nachází jedna z největších synagog v Evropě, byla zpřísněna bezpečnostní opatření kvůli obavám z útoků proti italské židovské komunitě. Podle místních obyvatel je atmosféra napjatá a návštěvníků ubylo. “V posledních dnech jsme měli možná 100-200 zrušených návštěv, protože lidé se bojí do ghetta přijít,” říká Michele Pavoncello, jehož rodina vlastní Nonna Betta, jednu z nejoblíbenějších židovsko-romských restaurací ve čtvrti. “Ne všichni uvedli důvod, ale někteří řekli: ‘Vzhledem k situaci se necítíme bezpečně’.” Když sleduje nepřátelství vůči židovskému obyvatelstvu jinde v Evropě, Pavoncello říká: “Připadá mi to, jako bychom se vrátili v čase. Lidé říkají, že to není antisemitismus, ale antisionismus. Takhle to dopadlo.”