Graf týdne tentokrát ukazuje, že zisky firem v ČR rostou, zatímco náhrady zaměstnanců poklesly, protože právě mzdy na sebe vzaly náklady “zadržování” současné ziskově-maržové inflace.
Nominální meziroční přírůstek hrubé přidané hodnoty (HPH) nefinančních podniků (NP) ve 2. čtvrtletí 2023 dosáhl 129,5 mld. Kč (tj. o 13,3 %). To po očištění o vliv silného růstu cenové hladiny2 představovalo reálné navýšení o 2,5 %. V porovnání s předchozími čtvrtletími ale došlo ke zpomalení meziročního tempa růstu HPH. Pokud jde o porovnání s 1. čtvrtletím 2023, vzrostla HPH sektoru nefinančních podniků3 nominálně o 23,9 mld. Kč, což po očištění o cenové vlivy znamenalo reálný nárůst o 1,6 %.
Hrubý provozní přebytek NP dosáhl ve 2. čtvrtletí 539,0 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 83,3 mld. Kč (tj. o 18,3 %). Relativně silný růst pokračoval nejen meziročně, ale i mezičtvrtletně (tj. o 15,9 mld. Kč, resp. o 3,0 %), byť byl nižší než v předchozích obdobích. Míra zisku NP se ve 2. čtvrtletí nadále zvyšovala (na 49,0 %, sezónně očištěno) a byla nejvyšší od roku 2016. Meziročně byla míra zisku vyšší o 2,1 p. b. (sezónně neočištěno), mezičtvrtletně se zvýšila o 0,4 p. b. (sezónně očištěno)
Náhrady zaměstnancům do určité míry reflektují sílu vyjednávací pozice zaměstnanců. Je patrné, že dochází k poklesu náhrad zaměstnancům, naopak rostou zisky firem – laskavý čtenář si jistě tato fakta spojí jednak s inflací, která má již nejméně rok charakter ziskově-maržový. Je nestoudné, pokud někteří „ekonomové“ tváří v tvář těmto číslům tvrdí, že vyšší mzdy budou mít proinflační dopad, a proto nesmí příliš růst. Jsou to totiž právě mzdy, které inflaci „zadržují“ – proto také máme jeden z největších poklesů reálných mezd v EU a bezprecedentní za posledních 30 let ČR.
