Navzdory postupné konvergenci zůstává cenová hladina zemí V4 pod průměrem EU. V rámci uskupení jsou značné rozdíly ve vývoji i struktuře cen.
Pro mezinárodní srovnání úrovně a vývoje cen je užitečným nástrojem ukazatel parity kupní síly (PPP). Ten zjednodušeně řečeno srovnává, kolik stojí stejný „košík zboží“ v různých zemích. V paritě kupní síly lze vyjádřit různé skupiny statků, od celého HDP po jednotlivé oddíly spotřebního koše. V tomto článku používáme index vyjádřený jako procento průměru EU. To nám umožní sledovat konvergenci k celku, ale hlavně pozici jednotlivých zemí V4 vůči sobě, napsala Karolína Zábojníková pro časopis Českého statistického úřadu Statistika a my.
Z pohledu cenové úrovně v celé ekonomice dosahovalo v roce 2022 nejvyšší cenové hladiny Slovensko. Cenová úroveň činila 82,8 % průměru EU. Těsně za ním se s hodnotou 80,9 % umístilo Česko, které loni poprvé překonalo 80 % průměru EU. Cenová úroveň v Maďarsku (64,5 %) i v Polsku (61,9 %) byla výrazně nižší. Celkově byla cenová úroveň V4 pod evropským průměrem.
Zpětně se ukazuje, že při vstupu zemí V4 do Evropské unie v roce 2004 si byly jejich cenové hladiny blíže. Výjimkou bylo Maďarsko (62,4 %) a dále pak následovaly Česko (55,4 %), Slovensko (52,0 %) a Polsko (49,5 %). Až do roku 2009 se cenové hladiny zemí V4 vyvíjely stejně a vykazovaly stejně rychlý růst. Po roce 2009 začala být cenová hladina v Česku a Slovensku znatelně vyšší než v Maďarsku a Polsku. Slovensko se do čela V4 dostalo v roce 2014.
V roce 2022 čelily domácnosti nejvyšší cenové hladině na Slovensku (84,7 % průměru EU) a dále v Česku (79,1 %). Ceny spotřeby v Maďarsku (62,2 %) a v Polsku (58,5 %) byly oproti první dvojici opět výrazně nižší.
Zdroj: Statistika a my, ročník 13▪10/2023, str. 32
V loňském roce nejvíce rostly ceny potravin. Z hlediska jednotlivých segmentů byly potraviny a nealkoholické nápoje v zemích V4 v době vstupu do Unie výrazně levnější, jejich ceny dosahovaly 65 až 72 % průměru EU. Postupně ale cenová úroveň konvergovala. V Česku, na Slovensku i v Maďarsku došlo ke skokovému přiblížení. Podle článku to znamená, že byl zaznamenán nadprůměrný růstu cen potravin a nealkoholických nápojů ve srovnání se zbytkem Unie v loňském roce.
Konkrétně: na Slovensku se ceny potravin a nealkoholických nápojů dostaly o 1,9 procentní bod nad průměr v EU. V případě Česka chybělo k dosažení průměru 2,8 p.b. V případě Maďarska ceny potravin a nealkoholických nápojů loni posunuly na 89,9 % průměru EU. V Polsku se loňském ceny potravin a nealkoholických nápojů dostaly na úroveň 73,4 % průměru EU.
Nejvyšší ceny alkoholických nápojů a tabáku ze zemí V4 jsou v Česku, kde se v roce 2022 představovaly 96,8 % průměru EU. Následovaly Slovensko s 86,6 %, Maďarsko se 77,8 % a Polsko se 72,5 %.
V případě cen bydlení a energií panují mezi zeměmi V4 výrazné rozdíly. Zatímco na Slovensku se cenová úroveň loni těsně přiblížila průměru EU (97,4 %) a v Česku dosáhla 85,9 %, v Maďarsku jsou domácnosti vystaveny výrazně nižším cenám (53,2 % průměru EU). Ještě níže je Polsko (40,0 %). V Česku, na Slovensku a částečně i v Maďarsku cenová hladina prudce vzrostla v posledních šesti letech, zejména v souvislosti s růstem cen nemovitostí.
Například ceny dopravy jsou ve všech zemí V4 stále pod průměrem EU: v roce 2022 byly nejvyšší ceny v Česku (87,1 % průměru EU) a dále na Slovensku (85,5 %). Polsko (73,2 %) a Maďarsko (72,4 %) měly opět úroveň cen nižší a také velmi podobnou.
Vyšší podíl státního financování veřejných služeb oproti zbytku Unie je v zemích V4 patrný také na cenách zdraví a vzdělávání. Ceny zdraví byly loni v rámci V4 s odstupem nejvyšší na Slovensku (61,3 % průměru EU). Následovaly Česko (51,0 %), Polsko (47,7 %) a Maďarsko (44,7 %). Nejvyšší ceny vzdělávání loni mělo Česko (73,0 % průměru EU). Slovensko a Maďarsko vykazovaly shodně 58,8 %, Polsko 53,5 %.
Zdroj: Statistika a my, ročník 13▪10/2023, str. 33
V cenách pošt a telekomunikací existují mezi zeměmi V4 velké rozdíly. Česko překonalo v těchto cenách průměr EU, a to o 26,5 procentních bodů a Slovensko o 14,0 p. b. Polsko má v EU druhou nejlevnější komunikaci v EU, cenová hladina tu činila jen 53,3 % průměru EU. V Maďarsku byly spotřebitelské ceny v tomto segmentu na 85,1 % evropského průměru.
Zatímco Maďarsko, Polsko a i Slovensko se v cenách odívání a bot pohybují těsně pod evropským průměrem, v Česku se cenová hladina pohybuje nad průměrem – 112,3 %.
Nejvyšší ceny v segmentu ubytování a pohostinství byla v zemích V4 na Slovensku (85,9 % průměru EU), poté následovalo Polsko (76,7 %), Česko (68,5 %) a nejlevněji bylo v Maďarsku (61,7 %) Výrazné rouzdíly v cenové hladině mezi Českem a Slovenskem a dvojicí Polsko, Maďarsko existovaly v roce 2022 loni i v oblasti rekreací a kultury: na Slovensku ceny v tomto segmentu dosáhly 88,1 % průměru EU a v Česku to bylo 82,3 %, v Polsku se jednalo o 66,6 % a v Maďarsku o 64,0 %.