Hlavním problémem se pro evropskou ekonomiku ukazuje být trh s ropou a zemním plynem.
Válka mezi Izraelem a Hamásem by mohla mít významný dopad na hospodářský růst a inflaci v eurozóně, tedy pokud se nepodaří omezit tlaky na ceny energií.
Pokračující válečné konflikty by mohly ovlivnit evropskou ekonomiku prostřednictvím nižšího objemu regionálního obchodu, přísnějších finančních podmínek, vyšších cen energií a nižší spotřebitelské důvěry, uvedla ve nedávno zveřejněné zprávě Katja Vaškinskaja, která je analytičkou banky Goldman Sachs pro evropské ekonomiky.
Mezi ekonomy rostou obavy, že by se konflikt mohl rozšířit na celý Blízký východ, protože Izrael a Libanon si vyměňují raketové údery, zatímco Izrael pokračuje v bombardování pásma Gazy, což způsobuje masivní civilní oběti a prohlubuje humanitární krizi.
Napětí by sice mohlo ovlivnit evropskou hospodářskou aktivitu v důsledku omezení obchodu s Blízkým východem, Vaškinskaja však zdůraznila, že dopad na kontinent je v tomto případě omezený. Eurozóna totiž vyváží do Izraele a s ním sousedících států přibližně 0,4 % HDP. Přísnější finanční podmínky by ale mohly vytvořit tlak na hospodářský růst a prohloubit současné zpomalení ekonomky v eurozóně i ve Velké Británii. Mezi finančními podmínkami a předchozími epizodami napětí v zemích Blízkého východu nicméně nenachází souvislost.
Nejdůležitějším a potenciálně nejvlivnějším způsobem, jak by se napětí mohlo přenést do evropské ekonomiky, je podle analytičky trh s ropou a zemním plynem: „Od vypuknutí současného konfliktu se na komoditních trzích zvýšila volatilita, přičemž ceny ropy Brent vzrostly na vrcholu o přibližně 9 % a evropské ceny zemního plynu o 34 %,“ řekla Vaškinskaja.
Komoditní tým banky Goldman vyhodnotil soubor scénářů poklesu, podle kterých by ceny ropy mohly vzrůst o 5 až 20 % nad základní úroveň v závislosti na závažnosti šoku v dodávkách ropy. “Přetrvávající 10% nárůst cen ropy obvykle snižuje reálný HDP v eurozóně po jednom roce přibližně o 0,2 % a zvyšuje spotřebitelské ceny za tuto dobu o téměř 0,3 procentních bodů, přičemž podobné účinky byly pozorovány i ve Spojeném království,” uvedla Vaškinskaja. “Aby se však tento vliv projevil, musí ceny ropy zůstat trvale na vyšší úrovni, což je již nyní sporné, neboť cena ropy Brent se na konci října téměř vrátila na úroveň před konfliktem.” Vývoj cen plynu podle ní představuje akutnější problém, přičemž růst cen je způsoben snížením globálního vývozu LNG (zkapalněného zemního plynu) z izraelských nalezišť a současný trh s plynem je méně schopný reagovat na nepříznivé šoky v dodávkách. “…domníváme se, že politická reakce spočívající v pokračování stávajících nebo opětovném spuštění předchozích politik podpory nákladů na energie by zmírnila zásah do disponibilního příjmu a podpořila firmy, pokud by se taková rizika naplnila,” myslí si Vaškinskaja.
Guvernér Bank of England Andrew Bailey k situaci uvedl, že vedlejší účinky konfliktu na energetické trhy představují potenciální riziko pro snahu centrální banky omezit inflaci. “Zatím bych řekl, že jsme nezaznamenali výrazný nárůst cen energií, a to je samozřejmě dobře”. “Je to však riziko. Je to samozřejmě riziko do budoucna.” Ceny ropy jsou od 7. října, kdy Hamás zahájil útok na Izrael, nestabilní a Světová banka v pondělní čtvrtletní aktualizaci varovala, že v případě eskalace konfliktu by ceny ropy mohly vzrůst na více než 150 USD za barel. Posledním potenciálním kanálem pro vedlejší dopady je podle banky z Wall Street všeobecná spotřebitelská důvěra a Vaškinská poznamenala, že eurozóna zaznamenala výrazné zhoršení po ruské invazi na Ukrajinu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.