Balkánské zápisky komentují politickou situaci před předčasnými parlamentními volbami v Srbsku.

V neděli 17. prosince má možnost 6 500 165 registrovaných voličů Srbska rozhodnout o svých zástupcích do parlamentu (skupština). Volit se bude rovněž do zastupitelstvích autonomních pokrajin a místních samospráv v 65 městech, včetně hlavního města Bělehradu.

Původně se parlamentní volby měly konat 30.dubna 2026. Prezident republiky Aleksandar Vučić ale rozhodl vzhledem k vnitřní situaci o vypsaní mimořádných voleb. Premiérka Ana Brnabićová vládne již od roku 2017 v třetím období. Naposledy byla její vláda inaugurována v říjnu 2022. Vláda se dostala do krize ztrátou většiny vládnoucí Srbské pokrokové strany ve skupštině. Tu vyvolaly problémy v pokrajině Kosovo a nátlak protivládních demonstrací opozice po tragických událostech, střelbě na bělehradské základní škole a v nedalekém okolí Bělehradu. Volby v Srbsku jsou analytiky považovány za nejdůležitější od roku 2012. Očekává se velká účast, která by měla přesáhnout padesát procent.

Do mimořádných voleb bylo registrováno 18 politických stran a uskupení, jejichž zástupci pro vstup do skupštiny musí překročit práh tří procent hlasů. Největší šance na vítězství se podle předpovědi dávají Srbské pokrokové straně, která šla do předvolební kampaně se sloganem „Aleksandar Vučić – Srbija ne smije da stane (Srbsko se nesmí zastavit)“ – přestože srbský prezident již není od letošního května předsedou této strany, ani ve volbách nekandiduje. Tato strana má svého spojence v Socialistické straně Srbska, která se s určitostí do skupštiny dostane. Opozici ve volbách tvoří politický blok nazvaný „Srbija protiv nasilja“ (Srbsko proti násilí), který od jara od zmíněných tragických událostí organizuje v Bělehradě pravidelné protivládní demonstrace.

Opozice očima analytiků

Mezinárodní institut pro blízkovýchodní a balkánská studia (IFIMES) sídlící v Lublani vydal před srbskými mimořádnými volbami analýzu mapující vnitropolitickou situaci Srbska. Institut v analýze o srbské opozici uvádí: „Srbská opozice je politicky ideologicky různorodá, nemá synergii a zejména se skládá z různých vlivových center a finančních podporovatelů. Většina jejích politických vůdců má za sebou politickou minulost protkanou přestupy do různých politických stran a hypotéku politického angažmá. Opozice svojí činností spíše připomíná práci nevládních organizací než rutinu politické strany.“

Analýza nazvala přístup opozice k volbám, „utopií“. Opozice si není vědoma závažnosti komplexních problémů situace Srbska a její vůdci přistupují k voličům naivním způsobem: „Snažme se, ať všichni od 17. prosince žijeme lépe!“ Analýza k tomu poznamenává: „Občan je jen klamán. Nenabízí mu konkrétní výzvu a řešení toho, s čím se Srbsko potýká. Část opozice si přeje Srbsko za člena NATO a je ochotná uznat samostatnost Kosova. V tom má podporu Západu.“

Autoři měli ještě dodat, což neuvedli, že jiná část opozice je naopak proti NATO a uznání samostatnosti Kosova.

Analýza s ohledem na opozici upozorňuje na jedno nebezpečí, které od ní Srbsku hrozí. Tím je srbský velkokapitál, který v Srbsku nazývají „tajkuni“ (z angl. tycoon). Nástupem Vučiće a Srbské pokrokové strany k moci v roce 2012 přišli „tajkuni“ o moc. Analýza tvrdí, že majetek deseti největších srbských zbohatlíků se v roce 2009 měřil v miliardách euro a činil třicet procent srbského HDP (odhad 10 mld. euro). Analytici tvrdí, že společným zájmem „tajkunů“ je prostřednictvím opozice svrhnout současnou vládu a Vučiće. „Část opozičních stran financují ´tajkuni´, část je placená ze zahraničních center moci. Pokouší se tak opět získat ztracené pozice a vliv. Chtějí znovu vládnout v Srbsku,“ píše se v analýze institut IFIMES.

Vučić a „jeho“ strana

Vučić není již od jara předsedou Srbské pokrokové strany a není ani kandidátem do voleb. Ví se však, že tahá za nitky stranické politiky a srbské vlády. Moc Vučiće je nebývalá a opozice společně se Západem ho proto nazývají autokratickým vládcem. Pravdou je, že ovládá většinu médií a opoziční týdeník „Vreme“ komicky píše: „Vučić má ve svých médiích pravidelné stand-up vystoupení.“ Nezávislá občanská agentura Centrum pro výzkum, odpovědnost a transparentnost (CRTA) v průzkumu předvolební kampaně píše o Vučićově „systematickém zneužívání veřejných funkcí a nejvlivnějších médií. Volební aktéři se tak nachází v nerovnoprávném postavení.“

Pro Vučićovu stranu i přes mnohé výtky ze strany opozice hraje skutečnost, že se Srbsko za jeho vlády úspěšně rozvíjí, získalo si respekt na mezinárodním poli a stalo se zemí, která je na Balkáně považována za klíčovou, co se týče míru a stability. V Srbsku je zejména dobře hodnocen jeho úspěch v jednání o Kosovu, kdy se mu podařilo negovat západním vyjednávačům jejich zásadu, že Priština by měla získat vše a Bělehrad by měl odejít od stolu s prázdnou. EU ale stále drží své trumfy v tlaku na Vučiće, když negarantuje výměnou za jeho ústupky příslib členství Srbska v EU.

Prognóza a závěr

Analytici se shodují, že zřejmým vítězem parlamentních voleb bude Srbská pokroková strana, kterou ve skupštině podpoří socialisté. Ukazuje se, že pro úspěch ve volbách je důležité (stejně jako jinde ve světě) ovládání médií. Proti opozici mluví fakt, který analytici z IFIMES podtrhují: „Srbská opozice se opět dopustila stejné chyby, když se zaměřila na osobnost Vučiće, přitom zapomněla na vlastní kvalitní program a přijatelné nezkompromitované kandidáty. Ti měli přesvědčit občany, aby jim dali svůj hlas.“

Je pravdou, že se v Srbsku začíná objevovat proaktivní silná opozice, která bude korektivem vládní moci vedené Vučićem. Podle průzkumů se zdá, že opozice může vládnout v Bělehradě a Kragujevci, kde pro sebe získá zřejmě dostatek hlasů. Srbské hlavní město je politickým a kulturním centrem. Navíc patří mezi evropská hlavní města, které se nejrychleji rozvíjejí a stává se atraktivním městem i pro zahraniční investory. To dává opozici do budoucna šanci.

Článek vychází ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.