Titulky o skandálech v církvi plní média. Před pár dny proběhla zpráva o bývalém papežově poradci uvězněném kvůli velkému korupčnímu skandálu ve Vatikánu. Pojďme se na dění v církvi podívat blíže.
Proces, který odhalil vnitřní boje a intriky v nejvyšších patrech Vatikánu, trval 86 zasedání po dobu dvou a půl roku a týkal se především kolem nákupu budovy v Londýně státním sekretariátem, klíčovým administrativním a diplomatickým oddělením Vatikánu. Kardinál uvězněný na 5 a půl roku. Angelo Becciu se pak v rámci tohoto procesu stal nejvyšším představitelem katolické církve, který kdy stanul před vatikánským trestním soudem. Bývalý papežův poradce, jenž kdysi aspiroval na nejvyšší post v katolické církvi, byl usvědčen z finančních zločinů podvodu a zpronevěry a uvězněn. Becciu žije ve Vatikánu a původně se čekalo, že prozatím zůstane na svobodě, když Fabio Viglione, právník tohoto italského preláta, trval na tom, že jeho klient je nevinný a že bude zahájeno odvolání. V rámci skandálu bylo obviněno celkem 10 obžalovaných z trestných činů včetně podvodu, zneužití pravomoci a praní špinavých peněz, všichni však pochybení popřeli. Předsedovi soudu Giuseppemu Pignatonemu zabralo čtení všech rozsudků a trestů 25 minut. Becciu byl stejně jako většina ostatních obžalovaných v některých bodech obžaloby odsouzen, v jiných zproštěn viny. Arcibiskup Becciu začal v roce 2013 investovat do fondu spravovaného italským finančníkem Raffaelem Mincionem, kterému patřilo přibližně 45 procent budovy na Sloane Avenue 60 v luxusní čtvrti města. Soud uvedl, že Becciu nezodpovědně a “vysoce spekulativně” investoval v letech 2013-2014 do Mincioneho fondu více než 200 milionů dolarů, což představovalo přibližně třetinu tehdejšího majetku státního sekretariátu. Mincione byl shledán vinným ze zpronevěry a praní špinavých peněz a dostal stejný trest jako Becciu.
Angela Becciu papež František v roce 2020 propustil z funkce, kardinálem však zůstává. Becciu byl rovněž shledán vinným ze zpronevěry za vyvádění peněz a zakázek do společností nebo charitativních organizací ovládaných jeho bratry na jejich rodném ostrově Sardinie. Další obvinění se týkalo jeho najmutí Cecilie Marognaové, samozvané bezpečnostní analytičky, rovněž ze Sardinie, v rámci tajného projektu, který měl pomoci získat svobodu pro jeptišku unesenou v Mali. Šestačtyřicetiletá Marognaová obdržela v letech 2018-2019 od státního sekretariátu 575 000 eur. Peníze byly zaslány na účet společnosti, kterou založila ve Slovinsku, a část z nich obdržela v hotovosti. Marognaová podle italské policie utratila velkou část peněz za luxusní oblečení a lázně. Ona i Becciu byli shledáni vinnými z podvodu s přitěžujícími okolnostmi v souvislosti s převodem peněz dostala příkaz vrátit peníze Vatikánu. Dalšími obviněnými byli například Enrico Crasso, bankéř, který spravoval finanční prostředky pro Státní sekretariát a byl usvědčen z praní špinavých peněz a odsouzen na sedm let, Fabrizio Tirabassi, který pracoval v sekretariátu, a byl odsouzen na sedm a půl roku či Gianluigi Torzi, podnikatel s významnými obchodními vazbami na Mincioneho, který měl zprostředkovat převod vlastnictví budovy na Vatikán. Soud nařídil Becciuovi, Mincioneovi, Tirabassiovi a Crassovi, aby Vatikánu vrátili celkem více než 100 milionů eur. Odsouzena byla i právnička Nicola Squillaceová, která spolupracovala s Crassem i Tirabassim, a to k podmíněnému trestu v délce jednoho roku a deseti měsíců. Rene Bruelhart, švýcarský právník a bývalý předseda vatikánské finanční zpravodajské jednotky, a její ředitel, Ital Tommaso Di Ruzza, byli odsouzeni za administrativní opomenutí a platí pokuty.
Jestliže zmiňujeme Švýcarsko, můžeme se podívat na další skandál, kdy bylo odhaleno 1 000 případů sexuálního zneužívání ve švýcarské katolické církvi. Rozsáhlá, rok trvající studie sexuálního zneužívání katolickými kněžími a dalšími osobami ve Švýcarsku totiž odhalila více než 1 000 takových případů od poloviny 20. století. Zpráva, kterou si nechala vypracovat Švýcarská biskupská konference a kterou vedli dva historici z Curyšské univerzity, se zabývá sexuálním zneužíváním a obtěžováním. Téměř tři čtvrtiny zkoumaných dokumentů ukázaly, že sexuální zneužívání se týkalo nezletilých; 56 % případů sexuálního zneužívání se týkalo mužů nebo chlapců. Přibližně 39 % obětí tvořily ženy nebo dívky, u zbývajících 5 % nebylo podle studie možné zdroje identifikovat podle pohlaví. Autoři ve svém prohlášení uvedli, že identifikovali 1002 “situací sexuálního zneužívání”, včetně obvinění proti 510 osobám. Zneužívání se podle nich týkalo 921 osob. Výzkumníci prošli tisíce stran tajných dokumentů, které církevní úřady shromažďovaly od poloviny 20. století, mnoho zdrojů informací ovšem nebylo plně prozkoumáno a někdy byly dokumenty zničeny, aby se zakrylo případné údajné pochybení. Více než polovina případů se odehrála při pastorační péči a asi 30 % na místech, jako jsou školy, domovy a internáty. Některé případy se odehrály během zpovědí nebo konzultací. Zpráva představuje poslední pokus národní biskupské konference o historické zúčtování se zneužíváním, o kterém církev ve Švýcarsku věděla celá desetiletí, ale jen zřídkakdy podnikla kroky k jeho postihu. V posledních letech byly podobné národní zprávy zpracovány i v zemích, jako je třeba Německo či Francie, kde vyvolaly požadavky na odškodnění obětí a podnítily volání po potrestání biskupů, kardinálů a řeholních představených, kteří zneužívání kryli. Církevní aféry v posledních letech řešili též v Polsku, v Rakousku či u našich východních sousedů. Ani České republice se církevní skandály nevyhýbají, zabývá se jimi například premonstrát Drábek. Česko má však v tomto poněkud jiné postavení, protože Češi jsou jedním z nejvíce ateistickým národů Evropy.
Psali jsme:
- Ve Vatikánu se zpřísňují protikorupční pravidla
- Výstřely na Svatopetrském náměstí
- Vatikán zavalila „tsunami“ stížností na zneužívání kněžími
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.