Ve Vatikánu se zpřísňují protikorupční pravidla

Papež František stanovil nová protikorupční pravidla pro zaměstnance Vatikánu. Musí podepsat prohlášení, že nebyli odsouzeni za praní peněz nebo daňové úniky.

Tímto nařízením chce papež František bojovat proti korupci v katolické církvi. Nový režim vstupuje v platnost okamžitě a vyžaduje, aby vedoucí pracovníci a správci ve službách Svatého stolce a Vatikánského státu každé dva roky podepsali prohlášení. Musí v něm potvrdit, že nebyli odsouzeni za terorismus, praní peněz nebo daňové úniky a že na základě těchto obvinění proti nim není vedeno vyšetřování.

Nový zákon, který pro Vatikán papež požaduje, přišel právě ve dnech, kdy Moneyval (Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu Rady Evropy založený v roce 1997) posuzuje transparentnost financí států a zhodnotí, zda Svatý stolec v této oblasti učinil pokrok, aby mohl být případně uveden na „bílé listině“ (white list).

(Letošní 61. plenární zasedání Moneyvalu se konalo ve dnech 28. až 30. dubna 2021 ve Štrasburku a vzhledem k okolnostem bylo pojato virtuálně. Přijaté zprávy budou zveřejněny v příštích týdnech v souladu s publikačními zásadami výboru.)

Nová pravidla se stala nezbytnými, protože „korupce se může projevovat různými způsoby a formami, zdůrazňuje sám papež, dokonce i v jiných odvětvích, než je zadávání veřejných zakázek, a proto předpisy a osvědčené postupy na mezinárodní úrovni, stanoví zvláštní povinnosti týkající se transparentnosti pro ty, kteří zastávají klíčové role ve veřejném sektoru“.

Správcům kurie bude zakázáno investovat peníze do daňových rájů nebo provádět eticky sporné investice. Rovněž nesmějí mít podíly ve společnostech, které působí proti sociální nauce církve.

Vatikán jako finanční křižovatka s temnou minulostí

Vatikán je ze své podstaty křižovatkou finančních toků ze světa a pro svět. I z tohoto důvodu je navzdory malé velikosti ekonomiky a financí vhodné, aby se Vatikán vybavil strukturami a pravidly kontroly, které odpovídají nejlepším mezinárodním postupům.

Vatikán totiž teprve v roce 2010 zavedl důsledně pravidla zaměřená na předcházení praní peněz, podvodům a padělání mincí.

V minulosti se s Vatikánem pojily různé skandály. Např. investigativní novinář Gerald Posner chatakterizoval Vatikánskou banku jako „offshore banku uprostřed Vatikánu, uprostřed Říma“.

Jak uvedl novinář Bruno Bartoloni „všechny aktivity Vatikánské banky byly velmi tajné. Je jisté, že tato banka dlouhodobě nerespektovala mezinárodní bankovní předpisy“. Mluvilo se o praní peněz, podvodech a zapojení mafie. Vatikánská banka, oficiálně IOR (Istituto per le Opere di Religione – Institut náboženských záležitostí), zažila nejzávažnější skandál (jehož pozadí dosud nebylo objasněno) v roce 1982, kdy byla banka pod vedením amerického arcibiskupa Paula Marcinkuse. Arcibiskup měl přesunout a zpronevěřit finanční prostředky spolu s tehdejším ředitelem milánské banky Banco Ambrosiano Robertem Calvim a Michele Sindonou – ten proslul jako mafiánský bankéř (podrobněji k této kauze v našem článku zde).

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.