Balkánské zápisky si všímají změny na severu Kosova, které se v posledních dekádách díky elektřině zdarma stalo místem těžby kryptoměn a pěstování konopí.
Od první vteřiny a minuty začátku roku 2024 začal sever Kosova prostřednictvím společnosti Elektrosever účtovat zdejším obyvatelům čtyř obcí spotřebovanou elektřinu. Jedná se o obce Severna Mitrovica, Leposavić, Zubin Potok a Zvečani, kde žijí většinou Srbové. Po válce zde existovalo více než dvacet let bezvládí v kontrole spotřeby elektřiny a vody.
Abychom pochopili podivnost ekonomiky Kosova, musíme vědět, že Srbsko, aby si udrželo určitou kontrolu nad severem Kosova, zajišťuje zde Srbům penzijní a zdravotní systém, zásobování vodou a do určité míry sběr odpadu. O elektřinu se stará Kosovo.
Nové opatření týkající se elektřiny souvisí s loňskou dohodou EU s oběma stranami Srbska a Kosova v rámci tzv. „cestovní mapy“ pro přijetí do EU. Je to další z jejích bodů po uznávání kosovským SPZ ze strany srbského státu. Kontrola spotřeby elektřiny nebude ale jednoduchým krokem, neboť musí nejdříve dojít k instalaci měřičů do všech domácností. Nikdo neví, za jak dlouho se to podaří.
Na sociálních sítích to vře: „Proč platit Šiptarům, když to zde není jejich. Vše je naše srbské a tak se platit nebude. Elektřina se vyrábí z vody jezera Gazivode. Elektrárnu vybudovali Srbové a nikoli Albánci,“ píše jeden z diskutérů na Facebooku. Druhý dodává: „Každodenně jsou zde ohrožovány životy Srbů a jejich existence. Takže neplacení elektřiny je nejmenší kompenzací za jejich utrpení.“
Druhá strana má jiný názor. Premiér Albin Kurti v médiích uvádí: „Paralelní struktury ze severu Kosova, které má pod palcem Bělehrad, stály naše občany a plátce daní v Kosovu již 337 miliónů euro. Od roku 1999 neplatí za vodu a elektřinu.“
Podle Kurtiho paralelní struktury brání uplatnění již deset let staré dohody o účtování spotřeby elektřiny. Dále obvinil kosovské Srby, že „za uplynulé desetiletí vzrostla spotřeba elektřiny na severu Kosova o sedmdesát procent. Velkým dílem má zvýšenou spotřebu na svědomí pěstování drogy a těžba kryptovaluty.“
Situaci v Kosovu s elektřinou v roce 2018 zaznamenala celá Evropa, když se náhle miliony digitálních hodin začaly zpožďovat. Z počátku nad tím Brusel mávl rukou, ale když se situace opakovala potřetí, počtvrté, muselo se všech šestatřicet evropských zemí spojených do jednotného energetického systému domluvit na zrychlení frekvence, aby nedocházelo ke zpožďování. Když byla zjišťována příčina výpadků nestability elektřiny, příčina se nalezla na severu Kosova. Zde se náhle zvýšila spotřeba o dvacet procent proti předcházejícím letům. Takto popisuje situaci novinář webu The Baffer, který Kosovo navštívil. Tvrdí, že na výnosném byznysu se spojili Srbové s Albánci bez ohledu na etnikum. Podle něj zavřeli nad šedou ekonomikou oči politici jak srbští, tak kosovští. „V polozbořených panelácích v Mitrovici až po sklepy v horských vesničkách jedou na plné obrátky počítače, ´těží´ bitcoin nebo ethereum a vytvářející silnou šedou ekonomiku Kosova,“ napsal autor článku v roce 2020.
Těžba kryptoměny se stala na určitý čas „barikádou“ proti etnickým čistkám. Podle webu The Baffer dvě třetiny výnosného byznysu na severu Kosova je v rukou kosovských Albánců. Nyní, kdy dojde k zavádění měření spotřeby elektřiny i zde, lze očekávat, že skončí šedou ekonomikou podporovaný etnický smír na severu Kosova.
Článek vychází ve spoluopráci s webem Balkánské zápisky.