Krize v Myanmaru začala převratem před třemi lety, kdy se moci chopila armáda. Dosud si vyžádala tisíce mrtvých. ASEAN s Laosem v čele chce najít řešení.
Myanmar se dostal do krize, když generálové 1. února 2021 odvolali zvolenou vládu civilní vůdkyně Aun Schan Su Ťij, chopili se moci a na masové protesty proti ovládnutí země reagovali silou. Od té doby bylo podle Asociace pro pomoc politickým vězňům, místní monitorovací skupiny, zabito více než 4 400 civilistů a armáda navíc zadržuje téměř 20 000 lidí. Ministři zahraničí zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) vyzvali k takovému řešení krize v Myanmaru, za které „by byl odpovědný Myanmar a které by bylo jím vedeno”. Výzva ASEAN následovala po pondělním zasedání ministrů zahraničí desetičlenného uskupení v Laosu, kterého se poprvé po dvou letech zúčastnil představitel Myanmaru. Ministři rovněž podpořili úsilí zvláštního vyslance Laosu pro tuto krizi Alounkea Kittikhouna, který “oslovil zúčastněné strany”. Do ASEAN patří Indonésie, Thajsko, Singapur, Filipíny, Vietnam, Malajsie, Myanmar, Kambodža, Brunej a Laos, které mají dohromady téměř 650 milionů obyvatel a celkový hrubý domácí produkt (HDP) přesahuje 3 biliony dolarů. Laos je nejchudší a jednou z nejmenších zemí skupiny. Má úzké vazby na Čínu, se kterou také sdílí hranici. Jde o komunistický stát s jednou stranou na severovýchodní hranici Myanmaru, který letos skupině ASEAN předsedá a zdůrazňuje potřebu angažovanosti v této věci.
Myanmar k ASEAN přistoupil v roce 1997. Mezinárodní diplomatické úsilí o řešení spočívá v tzv. pětibodovém konsensu k ukončení krize. Plán požaduje okamžité zastavení násilí v Myanmaru, dialog mezi všemi zúčastněnými stranami, zprostředkování zvláštním vyslancem ASEAN, poskytnutí humanitární pomoci prostřednictvím kanálů ASEAN a návštěvu zvláštního vyslance v Myanmaru, který se setká se všemi zúčastněnými stranami. Úsilí bohužel nepřineslo příliš velký pokrok. Myanmarští generálové tento plán ignorují. Konflikt se ještě prohloubil poté, co aliance protipřevratových sil a etnických ozbrojených skupin zahájila koncem loňského roku rozsáhlou ofenzívu v severním Šanském státě a západním Rakhinu. Aliance tvrdí, že obsadila desítky vojenských stanovišť a převzala kontrolu nad klíčovými městy. Během tří let bojů bylo nuceno opustit své domovy více než 2,6 milionu lidí. Armáda MYanmaru vyslala na jednání do Laosu stálého tajemníka ASEAN na ministerstvu zahraničí Marlara Than Htikeho, který poprvé přijal pozvání ASEAN, aby na jednání vyslal “nepolitického” zástupce. Laoský ministr zahraničí Saleumxay Kommasith účast Myanmaru uvítal slovy: “Tentokrát cítíme trochu optimismu, že by angažmá mohlo fungovat, i když musíme přiznat, že problémy, které se v Myanmaru dějí, se nevyřeší ze dne na den.“ Vojenská vláda Myanmaru pak neprojevuje ochotu zahájit jednání se svými odpůrci a označuje je za “teroristy”. Obvinila také ASEAN z vměšování do svých vnitřních záležitostí.