Martin Jedlička ukazuje, že ne vše, co se na první pohled tváří jako složité, také složité ve skutečnosti je.
15. ledna se v pořadu 360° na CNN Prima News sešli dva renomovaní a mediálně známí ekonomové, Petr Bartoň a Lukáš Kovanda a – v návaznosti na předchozí údaj Českého statistického úřadu o průměrné roční míře inflace za rok 2023 (10,7 %) – se pustili do poměrně ostré polemiky ohledně vypovídací hodnoty tohoto dlouhodobě a široce používaného ukazatele.
Úvodem je třeba uvést, že ukazatel je konstruován tak, že z hodnot meziroční inflace za každý měsíc hodnoceného kalendářního roku (tedy leden 2023 oproti lednu 2022 atd.) vypočítává průměr za všech 12 měsíců a ten je potom onou průměrnou roční hodnotou inflace.
Kovanda obhajoval (od stopáže 35:10) tento indikátor jako relativně nejkomplexnější a nejvíce vypovídající. Pro úplnost je však třeba podotknout, že vedle něj existuje řada dalších ukazatelů postihujících inflaci, například údaj o meziroční výši inflace za poslední měsíc v roce, tedy prosinec 2023 versus prosinec 2022, index meziměsíční inflace, porovnávající dva sousední měsíce a další.
Bartoň ovšem Kovandovo tvrzení dosti ostře rozporoval, neboť se prý do něj přenáší relativně vysoká míra inflace z počátečních měsíců roku 2022 a tedy výsledkem je prý celková vyšší inflace v roce 2023, než jaká ve skutečnosti byla.
Proti dlouhodobě používanému ukazateli průměrné roční inflace pak prosazuje ukazatel, postavený pouze na meziročním porovnání údajů za poslední měsíc v roce (tedy prosinec 2023 vůči prosinci 2022). Ovšem i v tomto případě rozporuje oficiální údaj ČSÚ (6,9 %) s odůvodněním, že v této hodnotě je zahrnut i jednorázový vliv tzv. úsporného tarifu na elektřinu (tedy vládního příspěvku na úhradu nákladů za energie zákazníkovi v domácnosti za období říjen – prosinec 2022), který snížil cenu elektřiny v tomto období, což ve výsledku dalo vyšší meziroční hodnotu inflace za prosinec 2023; pokud by se počítala prosincová inflace bez započtení vlivu úsporného tarifu, pak by hodnota meziroční prosincové inflace v r. 2023 dosáhla pouze 4,2 % jak uvádí i ČSÚ.
A právě toto číslo prezentuje Bartoň jako skutečnou a reálnou hodnotu inflace za
rok 2023! Ostatně činil tak přesvědčivě již o tři dny dříve ve svém podcastu „SniDane“ na spotify.com.
Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o výsostně odborný spor dvou ekonomických expertů a průměrně uvažující laik nemá šanci si na něj udělat relevantní názor. Pokud ale oprášíme elementární znalosti ze základní školy o počítání zlomků a k tomu se trochu zamyslíme nad tím, o čem vlastně vypovídá prosincový index meziroční inflace, preferovaný Bartoněm, pak už to tak beznadějně nevypadá.
Tedy ještě jednou: ukazatel průměrně roční inflace se počítá jako index, tedy porovnání měsíčních meziročních inflací, kdy v čitateli je hodnota spotřebního koše příslušného měsíce roku 2023, ve jmenovateli pak hodnota téhož koše za shodný měsíc roku 2022 (např. v lednu 2023 je hodnota indexu 117,5, tedy spotřebitelské ceny v lednu 2023 byly o 17,5 % vyšší oproti lednovým cenám v r. 2022). Z výsledků za jednotlivé měsíce se pak vypočte prostý průměr. Tedy čím vyšší je hodnota jmenovatele (spotřebitelské ceny v daném měsíci roku 2022), tím nižší (!) je pak celkový výsledek zlomku (inflace v daném měsíci roku 2023 oproti shodnému měsíci v r. 2022) a tím nižší pak bude celoroční průměr dvanácti meziročních měsíčních inflací.
Pokud tedy Bartoň tvrdí, že do výsledné průměrné roční inflace roku 2023 se „propisují“ (údajně) vysoké inflace v počátečních měsících roku 2022, pak právě nebere v úvahu ona elementární pravidla počítání zlomků.
Tím druhým zásadním faktorem je, že Bartoněm prosazovaný ukazatel prosincové meziroční inflace (tedy 6,9 %, resp. bez započtení vlivu úsporného tarifu pak 4,2 %) jako údajně nejvýstižnější a nejpravdivější údaj o skutečné, reálné inflaci za rok 2023 ve skutečnosti porovnává pouze izolované cenové hladiny posledního měsíce roku 2023 vůči poslednímu měsíci roku 2022 a vůbec nebere v úvahu vývoj cen ve zbývajících měsících sledovaného roku, které mohou fluktuovat například v důsledku sezónních vlivů u cen potravin, tedy zejména zeleniny a ovoce apod.
Ukazatel průměrné roční inflace je oproti Bartoněm prosazovanému meziročnímu prosincovému ukazateli komplexnější v tom, že postihuje cenový vývoj meziročně za každý měsíc kalendářního roku, zprůměrovaně tedy za celý rok, a nikoliv pouze izolovaně za poslední měsíc roku.
Spekulovat, proč ekonom Bartoň prosazuje právě prosincovou meziroční inflaci jako údajně nejobjektivnější údaj o inflaci za rok 2023, je nad rámec tohoto příspěvku.
Poučení, které z výše uvedeného příkladu vyplývá: ne vždy platí, že vše, co se na první pohled jeví jako složité, je složité i ve skutečnosti. Někdy stačí osvěžit znalosti ze základní školy a k nim přiřadit zdravý rozum a samostatné kritické myšlení.