Rusové jsou v západní Asii ochotni obětovat část svých zájmů pro dosažení mnohem větších strategických cílů.
Hamás požádal Moskvu, aby se stala garantem příměří v Gaze. Rostoucí vazby Ruska s aktéry odporu v západní Asii by neměly být překvapením; v kontextu globálního mocenského střetu mají společné nepřátele, píše Mohamad Hasan Sweidan pro The Cradle. Rusko dnes vnímá válku v Gaze a její regionální důsledky z hlediska svého soupeření s USA, a proto považuje Izrael za kritický nástroj amerického vlivu v západní Asii. Po návštěvě Hamásu v Moskvě 27. října, která následovala po operaci Povodeň Al-Aksá, izraelské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že tato cesta „vysílá poselství o legitimizaci terorismu proti Izraelcům“. Rozšiřující se vazby Ruska s palestinským hnutím odporu Hamás v posledních několika letech přispěly k rostoucímu seznamu problémů, které kalí vztahy mezi Moskvou a Tel Avivem. Přesto se představitelé Hamásu i nadále sjíždějí do ruského hlavního města, naposledy koncem ledna.
Navzdory dlouhodobému kolaborativnímu charakteru rusko-izraelských vztahů válka na Ukrajině výrazně přehodnotila geopolitické kalkulace Moskvy. Svědčí o tom příval ostře formulovaných ruských prohlášení kritizujících roli Washingtonu při prodlužování a zhoršování války v Gaze. Ruské vedení považuje současný konflikt za bitvu Washingtonu stejně jako Tel Avivu – oslabení Izraele by znamenalo ohrožení americké mocenské projekce z oblasti Levanty do Perského zálivu, který je ruským strategickým cílem.
Tel Aviv a Moskva si stále zachovávají společné zájmy, které mají hodnotu pro obě strany, na rozhodování Kremlu má ale v současnosti největší vliv právě americko-ruské strategické soupeření.
Od počátku brutálního vojenského útoku Izraele na Gazu se oficiální postoj Ruska přiblížil palestinskému stanovisku, což je patrné z různých aktivit Moskvy v Radě bezpečnosti OSN: výzvy k příměří, prohlášení ruských představitelů kritizující izraelskou zločinnost, opakovaná setkání s Hamásem v Moskvě a zaměření oficiálních médií země na porušování lidských práv v pásmu Gazy.
Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil pocity většiny západoasijských zemí, když prohlásil: „Mnoho lidí by souhlasilo s tím, že toto je názorný příklad selhání politiky USA na Blízkém východě.“ Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov šel ještě dál, když řekl, že není pochyb o tom, že hlavní odpovědnost za tuto dramatickou a nebezpečnou krizi nesou Spojené státy, které se po mnoho let snažily monopolizovat proces palestinsko-izraelského narovnání a ignorovat příslušné rezoluce Rady bezpečnosti, a nyní brání snahám o dosažení vhodného řešení.
Není pochyb o tom, že události posledních dvou let na Ukrajině sehrály významnou roli při kalibraci ruské reakce na Gazu.
Moskva si je sice vědoma, že její současné postoje mohou negativně ovlivnit vztahy s Tel Avivem, ale v rámci velmocenského soupeření jsou Rusové ochotni obětovat část svých zájmů pro dosažení mnohem větších strategických cílů.
A dokud bude toto ruské uvažování platit, bude mít Hamás a další západoasijská hnutí odporu příležitost využít globálních proměn k přilákání velmoci na svou stranu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.