Vlády střední Asie využívají inteligentní diplomacii ke zvýšení regionálního obchodu a podpoře hospodářského sbližování v celé Eurasii.
Střední Asie v čele s Kazachstánem se stává jedním z hlavních obchodních a tranzitních uzlů Eurasie, píše Javier M. Piedra pro Asia Times. Právě Kazachstán stojí v čele úsilí o to, aby se střední Asie stala klíčovým obchodním a tranzitním uzlem. Podle čínské celní agentury se čínsko-středoasijský obchodní obrat v roce 2023 zvýšil o 27 % na 89,4 miliardy USD, přičemž 61,4 miliardy USD představuje čínský vývoz do regionu. Jen obchod mezi Čínou a Kazachstánem činil 41 miliard USD, což představovalo 46 % celkového obchodního obratu Číny se střední Asií, což je o 32 % více než v roce 2022.
Čínský vývoz do zemí od Turecka po Kazachstán se v lednu a únoru zvýšil o 31 %. Nejvyšší nárůst zaznamenal Ázerbájdžán, a to o 83 %, což byl téměř dvojnásobek procentního nárůstu obchodu s ostatními zeměmi regionu. Podle nedávné zprávy Asia Times obchod Číny s globálním jihem, včetně střední Asie, kompenzoval pokles obchodu s rozvinutými zeměmi, jako jsou Spojené státy, Evropská unie a Japonsko. Jak k těmto změnám v obchodní výměně mezi Čínou a střední Asií došlo?
Středoasijské země, včetně Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, využívají inteligentní diplomacii ke zvýšení regionálního obchodu a podpoře hospodářského sbližování v celé Eurasii, píše autor. Často spolupracují, aby využily svou společnou sílu a vyhnuly se konfliktům. Hlavy středoasijských států se pravidelně osobně setkávají, aby posílily své vztahy a podpořily obchodní a investiční iniciativy. Navzdory problémům spojeným s válkami a stížnostem na dluhovou past si tyto země uvědomují význam budování a udržování otevřených tranzitních koridorů napříč Eurasií, aby si zajistily trhy pro svůj vývoz a dovoz. Čína a střední Asie sdílejí tento zájem vzhledem k pevninské poloze střední Asie a zranitelnosti Číny vůči námořním blokádám.
Středoasijští představitelé se hlásí k různým strukturám podporujícím obchod, jako je BRICS, čínská iniciativa Pásmo a cesta a americké iniciativy C5+1 a B5+1. Region získal významné investice od různých mezinárodních rozvojových bank, států Blízkého východu a dalších subjektů do infrastruktury, logistiky a dopravních koridorů. Navzdory protichůdným programům snaha o euroasijské propojení a integraci pokračuje. Region vítá iniciativy, jako je Transkaspická mezinárodní dopravní cesta, Mezinárodní severojižní dopravní koridor, Čínsko-kyrgyzsko-uzbecká železnice a Uzbecko-afghánsko-pákistánská železnice. Samotný Kazachstán očekává do roku 2029 přímé zahraniční investice ve výši nejméně 150 miliard dolarů. V regionu se daří obchodu a podnikatelské činnosti, přičemž Čína, Rusko, Turecko a Jižní Korea jsou v Uzbekistánu velmi aktivní, zatímco investice EU a USA v sektoru malých a středních podniků zaostávají. K prosperujícímu obchodu v regionu přispívá také ochota bankovního sektoru poskytovat úvěry.
Pozitivní dopad na přeshraniční obchod mělo zřízení mnoha zvláštních ekonomických nebo exportních zpracovatelských zón ve střední Asii a na Kavkaze. Zlepšila se regulační opatření, digitalizace, harmonizace cel, hraniční postupy a interoperabilita, což prospělo přeshraničnímu obchodu. Kromě toho čínský obchod s tímto regionem těží z „platebního mechanismu za každého počasí“ pro výměnu měn, jehož příkladem je memorandum Kazachstánu a Číny o vzájemném zúčtování v jüanech.
Nárůst čínského vývozu do střední Asie a na Kavkaz se tedy dá přičíst faktorům, jako je euroasijská integrace, pevninské dopravní trasy, regionální hospodářský růst, poptávka po čínském zboží a kapitálové investice. Očekává se, že tento trend bude v budoucnu pokračovat vzhledem k národním zájmům zúčastněných států. Za hlavní důvod považuje autor skutečnost, že tyto faktory jsou pevnou součástí národních zájmů všech zúčastněných států.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.