Mnoho bylo napsáno o rozhodnutí Nigeru, na základě kterého opustily západoafrickou zemi tisíce francouzských vojáků. Nyní země pozastavuje další vojenskou dohodu, a to s USA.
Nigerská republika, země nacházející se v centru saharské Afriky, dlouhodobě hrála ústřední roli v operacích americké armády v africkém regionu Sahel. Nachází se zde i významná letecká základna. Niger je nyní pod vojenskou vládou, a to od července 2023, kdy elitní gardové jednotky vedené generálem Abdourahamanem Tchianim zadržely prezidenta Mohameda Bazouma a prohlásily Tchianiho za vládce. Stejně jako vojenští vládci v sousedním Mali a Burkině Faso, i Niger vyhnal francouzské a další evropské síly. Mali i Burkina Faso se poté s žádostí o dlaší spolupráci a vojenskou podporu obrátily na Rusko. Niger nyní zatratil i vztahy se Spojenými státy a vypověděl vojenskou spolupráci. Smlouva s USA po dlouhá léta umožňovala americkému vojenskému personálu i civilním zaměstnancům obrany působit v zemi. Podle mluvčího vládnoucí armády plukovníka Amadoua Abdramaneho však nyní Niger vojenskou dohodu se Spojenými státy “s okamžitou platností” pozastavil a přítomnost amerických vojáků označil za nezákonnou. Rozhodnutí Nigeru bylo oznámeno v polovině března, a to poté, co zemi počátkem navštívili vysocí představitelé USA. Do Nigeru přijela americká náměstkyně ministra zahraničí pro africké záležitosti Molly Pheeová a generál z velitelství USA pro Afriku Michael Langley. Namísto původně zamýšlených jednání o přechodu k demokracii však podle vedení Nigeru americká delegace obvinila zemi z partnerství s Ruskem a Íránem v rámci “tajných” dohod.
Amadou Abdramane v reakci na setkání uvedl, že americká delegace vysloveně „nedodržela diplomatický protokol“ a že Niger nebyl informován o složení delegace, datu jejího příjezdu ani o programu jednání. USA prý jen hrozily zásahem, pokud Niger nepřeruší styky s výše zmíněnými zeměmi. Vojenská vláda Nigeru v reakci na návštěvu důrazně odsoudila „povýšený postoj“ Američanů doprovázený hrozbou americké „odvety vůči nigerijské vládě a lidu.“ „Niger lituje záměru americké delegace upřít suverénnímu nigerijskému lidu právo vybrat si partnery a typy partnerství, které by mu mohly skutečně pomoci v boji proti terorismu,” domnívá se plukovník Abdramane. Pro USA pak tato ztráta základny v Africe může být velkou prohrou, přítomnost amerických vojsk v Nigeru byla pro Spojené státy velmi výhodná. Podle zprávy Bílého domu pro Kongres působilo v prosinci v Nigeru přibližně 650 příslušníků americké armády. Americká armáda také provozuje významnou leteckou základnu pro bezpilotní letadla v nigerském městě Agadez, vzdáleném asi 920 km od hlavního města Niamey, a využívá ji pro pilotované i bezpilotní pozorovací lety a další operace. Základna známá jako letecká základna 201 Američany stála více než 100 milionů dolarů. Od roku 2018 je využívána k útokům na bojovníky ISIS a pobočky al-Káidy v oblasti Sahelu.