Diplomacie je při řešení strategických dilemat mezi národy zcela zásadní. Teoretici her zjistili, že pro dosažení spolupráce ve strategických dilematech je klíčový dialog, míní Jeffrey Sachs.
Krach diplomacie mezi USA, Ruskem a Čínou by mohl vést k jaderné válce, a proto je nezbytné obnovit diplomacii, míní ekonom Jeffrey Sachs v aktuálním textu. Osobní urážky prezidenta Joe Bidena vůči jeho protějškům škodí míru a řešení problémů. Existuje však ještě hlubší problém. Celá zahraniční politika USA je v současnosti založena na zdůrazňování motivů protistrany, nikoli na skutečném jednání s ní. Americký refrén zní, že druhé straně nelze věřit, že chce vyjednávat, takže nemá cenu ani se o to pokoušet, píše Sachs, a dále tvrdí, že je nezbytné vyhnout se konfrontacím, které by protivníka dovedly k volbě buď ponižující ústup, nebo jaderná válka. Všechny strany musejí vyjednávat a USA nesmějí spoléhat na svévolný předpoklad, že druhé straně nelze věřit.
Banalizace historie a konfliktů vede k nedostatku vyjednávání mezi národy, takže svět je blíže jaderné válce než kdykoli předtím. Diplomacie je při řešení strategických dilemat mezi národy zásadní. A je možné zavést mechanismy pro dodržování pravidel, které budují důvěru. Úspěšná jednání amerického prezidenta JFK se Sovětským svazem v 60. letech 20. století ukazují, jak důležité je vyjednávat dohody, které zohledňují zájmy obou stran. Sachs připomíná, že existují mechanismy pro dodržování předpisů podle principu „důvěřuj, ale prověřuj“, jak to dělal Ronald Reagan při jednání s Michailem Gorbačovem.
Teoretici her zjistili, že pro dosažení spolupráce ve strategických dilematech je klíčový dialog. Chamberlainovo vyjednávání s Hitlerem bylo chybou, ale nakonec přispělo k Hitlerově porážce, protože odhalilo jeho nedůvěryhodnost. Neúspěšná mnichovská dohoda připravila půdu pro nástup rozhodného Winstona Churchilla k moci ve Velké Británii a posléze pro spojenectví Velké Británie, USA a Sovětského svazu, které Hitlera porazilo. Analogie s rokem 1938 je ale příliš zjednodušená. Válka na Ukrajině podle Sachse vyžaduje vážně míněné vyjednávání o otázkách rozšíření NATO a vzájemné bezpečnosti, neboť představují skutečná strategická dilemata. Znamená to, že USA, Rusko i Ukrajina mohou vyjít vstříc ukončení války a dosáhnout pro všechny uspokojivého výsledku.
Jak dále Sachs připomíná, USA a jejich spojenci porušili dohody a odmítli diplomacii – například porušili slib, že nebudou posouvat NATO na východ, podpořili násilný převrat v Kyjevě, USA, Německo, Francie a Velká Británie licoměrně odmítly podpořit dohodu Minsk II, USA v roce 2002 jednostranně odstoupily od smlouvy o nepoužívání balistických střel a v roce 2019 od dohody o likvidaci raket krátkého a středního doletu. Prezident Vladimir Putin předložil v prosinci 2021 návrh rusko-americké smlouvy o bezpečnostních zárukách, ale USA s ním odmítly jednat.
K přímým jednáním mezi Bidenem a Putinem od začátku roku 2022 nedošlo, ale Spojené království a USA zasáhly do přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v březnu 2022. Navzdory tomu Putin v nedávných rozhovorech zopakoval otevřenost Ruska k jednání. Probíhající válka má za následek stovky tisíc ztrát na životech a stovky miliard materiálních škod – kvůli potenciálnímu jadernému konfliktu je nutné zahájit rozhovory. Slovy JFK: „Nikdy nevyjednávejme ze strachu. Ale nikdy se nebojme vyjednávat.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.