Politici tak budou muset řešit dlouhodobé problémy v oblasti daní, sociálního zabezpečení a vládních půjček.
Celosvětové zbrojení se zrychluje, což představuje finanční problém pro západní vlády, které se potýkají s nestabilitou veřejných financí, napsala agentura Bloomberg. Navzdory rekordním výdajům na obranu, které dosáhly 2,2 bilionu dolarů, se státy EU teprve začínají zabývat bezpečnostními potřebami 21. století vzhledem k asertivnímu Rusku, nestabilnímu Blízkému východu a růstu čínské armády. Zatímco političtí představitelé si pochvalují pokrok při dosahování cíle 2 % HDP na obranné výdaje v rámci NATO, bezpečnostní činitelé naznačují, že pro plány aliance bude možná nutné zvýšit rozpočty na úroveň 4 % z dob studené války.
Pokud by USA a jejich spojenci z G7 dosáhli této úrovně, vyžadovalo by to v příštím desetiletí další závazky ve výši více než 10 bilionů dolarů. Tato změna bude mít dopad na obranné společnosti, veřejné finance a finanční trhy, což podle agentury Bloomberg Economics znamená konec „mírové dividendy“ po skončení studené války. USA a jejich spojenci musí kvůli Putinovu postupu na Ukrajině posílit obranu ve východní Evropě a zároveň čelit Číně, která posiluje vztahy s Moskvou, píše dále článek o vyhlídkách do budoucnosti. Čína podle článku usiluje o získání Tchaj-wanu pod kontrolu Pekingu a prosazení územních nároků v asijsko-pacifickém regionu.
Tyto výzvy donutí západní představitele řešit dlouhodobé problémy v oblasti daní, sociálního zabezpečení a vládních půjček, protože se budou muset vypořádat s kompromisy plynoucími z velmocenského soupeření.
Podle analýz agentury Bloomberg povede příprava na válku k novému fiskálnímu paradigmatu pro členy NATO, přičemž splnění 2% minima pro vojenské výdaje již nyní představuje pro EU potíže z hlediska konsolidace dluhu po pandemii. Dosažení 4 % by dále zatížilo slabší země EU a donutilo by je přijmout těžká rozhodnutí týkající se vyššího zadlužování, rozpočtových škrtů nebo vyšších daní, uvádí dále článek.
Pokud budou dodatečné výdaje financovány prostřednictvím dluhopisových trhů, Francie, Itálie a Španělsko budou vystaveny vysokému riziku, přičemž se předpokládá, že veřejný dluh Itálie do roku 2034 vzroste na 179 % výkonu. Také USA by čelily zvýšení zadlužení na 131 % ze současných 99 %, pokud by jejich vojenský rozpočet dosáhl 4 %. Celosvětový nárůst vojenských rozpočtů je zřejmý: výdaje Číny na obranu vzrostou v roce 2024 o 7,2 %, Malajsie předpokládá nárůst o 10,2 % a USA zvažují zvýšení o 1 %. Problém spočívá ve vyvažování těchto vojenských závazků s omezenými daňovými příjmy a rostoucími potřebami v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví, konstatuje dále článek.
Vedoucí představitelé EU jednají o tom, jak financovat reorganizaci obranného sektoru a zároveň pokračovat v pomoci Kyjevu, a to v souvislosti s obavami ze skeptického postoje Donalda Trumpa k NATO a jeho možného znovuzvolení. Trumpovy únorové komentáře vyvolaly pochybnosti o americké pomoci Evropě v době války, což těmto diskusím dodalo na naléhavosti. Je však nepravděpodobné, píše dále text, že by se členové NATO v dohledné době zavázali k výdajům na obranu ve výši 4 % HDP. Investoři totiž upřednostňují rozšíření vydávání společně krytých eurových dluhopisů na financování výdajů na obranu, ale vyšší úrokové sazby a poplatky za obsluhu dluhu by mohly omezit možnosti veřejného financování. Nicméně nepřijetí politicky obtížných rozhodnutí může vést ke zvýšení zadlužení a vyšším výpůjčním nákladům.
Obavy fiskálních jestřábů v bohatých zemích, jako je Německo, vedly k odporu proti společné emisi dluhopisů. Kancléř Olaf Scholz neprojevil pro tuto myšlenku nadšení, když prohlásil: „Nejsme tak velkými příznivci takových nápadů.“ Mezitím NATO plánuje významnou obrannou reformu, jejímž cílem je mít 300 000 vojáků ve vyšší pohotovosti a posílit mnohonárodní bojové skupiny. Oana Lungescu, analytička RUSI a bývalá mluvčí NATO, zdůrazňuje v článku potřebu další podpory vyplnění mezer v obraně, doplnění zásob a investicím do nových technologií, aby se udržel náskok před Ruskem. Nezbytná je podle ní také trvalá podpora Ukrajiny.
Bývalý analytik MMF Simon Johnson však pro Bloomberg zdůraznil, že nepředpokládá, že by větší výdaje na obranu vedly k fiskální krizi. Víc se totiž bojí potenciální bezpečnostní krize, kterou by vyvolala neschopnost „bránit vlastní zemi“. „Musíte to porovnat s tím, co se stane, když peníze neutratíte…Co to bude znamenat pro vaši zemi, vaši ekonomiku a pro investory?,“ dodal.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.