Přečetli jsme: Obrat na asijské trhy, nízká cena ropy, nestabilita exportních zemí a závislost nových asijských dovozců, mezi kterými vyniká Čína, vedou k nových otázkám ohledně energetické bezpečnosti a stability energetického trhu.
Komentátor Nick Butler píše pro Financial Times o tom, že rostoucí asijská poptávka po ropě znamená importní zranitelnost a týká se také energetické bezpečnosti.
Gravitační centrum globální energetiky se posunulo. Poptávka a tak i obchod se přesunuly z Atlantiku do Pacifiku. Okamžité dopady jsou jasné: cena ropy je nyní zásadně ovlivněna trendy v Číně, v posledních letech byly ceny zemního plynu určovány v první řadě vzorci poptávky v Japonsku a jihovýchodní Asii.
„Zvýchodňování energetiky“ začalo už v 70. letech 20. století. Jenže dnešní míra je taková, že mění rovnováhu sil a rizika. Ekonomiky Číny a Indie se stávají stále více závislými na importech a energetická bezpečnost je tak asijské téma. Nadbytek nabídky ropy tlačí cenu pod úroveň, která tu reálně byla před 40 lety, ale energetická bezpečnost není zaručena.
Bezpečnost je funkcí obchodu a závislosti země na importech. V případě ropy platí, že pochází z míst, která příliš stabilní nejsou. Pár faktů na tato rizika ukazuje. Před padesáti lety to byl jeden barel z osmi pro spotřebu v asijských zemích. Minulý rok, to byl jeden ze tří, a většina růstu byla pokryta importem.
V minulém desetiletí byla asijská produkce stagnační, zatímco spotřeba vzrostla o 8 barelů za den, a to po vedením Číny. Ta v červnu dovezla 8,79 mb/d. Také indické importy rostou a Asie jako celek měla čistý obchodní deficit v ropě 25 mb/d v minulém roce. A to je jen začátek.
Čína, na kterou připadá většina asijského růstu za posledních dvacet let, se může posunovat od závislosti na těžkém průmyslu ke službám a ke spotřebě, které rostou. Například čínské vlastnictví aut se v příštích deseti letech asi zdvojnásobí, a letecká doprava také. Indická ekonomika expanduje v posledních pěti letech tempem 7 % ročně. A v roce 2030 bude mít Indie asi 1,5 mld. lidí, což je obrovský trh. Rozvoj elektrických aut by mohl omezit importní nároky, ale realisticky to dříve než za deset let nebude. Takže prozatím asijská poptávka po ropě roste.
Hlavní bezpečnostní rizika
Bezpečnostní riziko je jasné. Zaprvé tu jsou klíčové dopravní body jako je Hormuz a Molucký průplav. Asi 17 milionů barelů za den proplouvá Hormuzem a většina tankerů následně zabočuje na východ. A tyto body jsou velice zranitelné vůči konfliktům či teroristickým akcím.
Dále pak jsou exportní země, na které asijské spoléhají, nestabilní. Libye, Nigérie, Venezuela jsou zranitelné. Problémy jsou vidět v Saúdské Arábii. Bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer nedávno napsal, že příští válka na Blízkém východě bude konflikt mezi Saúdskou Arábií a Iránem. Lekce z Libye říká, že změna režimu může otevřít taková napětí, že povedou k občanské válce, která odřízne velkou část ropných dodávek na celé roky.
Třetí a největší riziko pro globální energetickou bezpečnost spočívá v tom, jak se země závislé na importu chovají v časech napětí na trhu. Čína má s některými zeměmi, jako třeba s Venezuelou dohody, které na oplátku za investice dávají předběžné právo na dodávky. Takovéto dohody snižují objemy, které mohou přijít na volný trh a tak zesilují riziko nestability a cenové volatility.
To vše naznačuje společný zájem zahrnout Čínu, Indii a Indonésii a jiné země do institucionálního rámce, vytvořeného v 70. letech s účelem minimalizovat dopad nestability na ropném trhu.
Mezinárodní energetická agentura (IEA), která vznikla v roce 1974 byla pro tuto snahu klíčová a navzdory mnoha konfliktům např. na Blízkém východě, nebyla už žádná energetická krize. IEA udělalo dost k propojení s rozvíjejícími se ekonomikami. Ale nestačí, aby se země jako Indonésie a Singapur staly přidruženými členy. Plné členství by mělo být rozšířeno na Čínu, Indii a další. Pokud nebudou pozvány, pak jejich logická odpověď bude vytvořit si vlastní agenturu a vlastní bezpečnostní uspořádání. To je krok, který by byl poškozující a rozdělující.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.