Francouzský premiér navrhl pozastavení důchodové reformy do roku 2027 v reakci na politickou krizi, která se v zemi táhne od kontroverzního schválení zákona v roce 2023.
V reakci na hrozící hlasování o nedůvěře oznámil francouzský premiér Sébastien Lecornu záměr pozastavit platnost zákona, který zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Pro Francouze velmi kontroverzníreformu, jež byla původně prosazena prezidentem Emmanuelem Macronem jako klíčový bod jeho politického programu, chce Lecornu odsunout až po prezidentských volbách v roce 2027. Tento návrh zazněl během Lecornuova projevu v Národním shromáždění, kde čelil dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry ze strany levicového hnutí Nepodrobená Francie (LFI) a krajně pravicového Národního sdružení (RN). Ačkoli tyto strany samy o sobě nemají dostatek hlasů k pádu vlády, Lecornuova pozice je ohrožena možnou podporou ze strany Socialistické strany, která požaduje úplné zrušení zákona.
Sporný Zákon o zvýšení důchodového věku byl v roce 2023 prosazen bez hlasování v parlamentu, což vyvolalo vlnu nevole napříč společností. Francie zažila měsíce masových demonstrací, stávek a blokád, které paralyzovaly dopravu, školství i energetiku. Odbory jako CGT a CFDT svolávaly opakované generální stávky, zatímco miliony občanů vycházely do ulic s transparenty a hesly proti „sociální nespravedlnosti“ Reforma se stala symbolem odcizení mezi vládou a veřejností. Kritici tvrdili, že zvyšování věku odchodu do důchodu je neúměrné vzhledem k náročnosti některých profesí a že postihuje zejména nízkopříjmové skupiny. Protesty se konaly nejen v Paříži, ale i v menších městech, kde se spojily různé vrstvy společnosti – od studentů po důchodce. Lecornu je čtvrtým premiérem Francie za poslední rok, což odráží hlubokou nestabilitu Macronovy vlády. Po rozpuštění Národního shromáždění v roce 2024 vznikl patový stav, který znemožňuje efektivní vládnutí. Macronova centristická koalice ztratila většinu a čelí rostoucí kritice nejen z opozice, ale i z vlastních řad.