Situace je čím dál složitější, připouští šéfka evropské diplomacie. Podle nových informací proti využití ruských aktiv na podporu Ukrajiny lobboval také Washington.
Agentura Bloomberg informuje o rostoucích obtížích, kterým čelí Evropská unie při snaze využít zmrazené ruské státní aktiva jako hlavní zdroj financování pro Ukrajinu. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zůstává tato možnost „nejvěrohodnější“ způsob, jak zajistit dlouhodobou podporu Ukrajině bez nutnosti přímého zatížení rozpočtů členských států. Členské státy se zatím nedokázaly shodnout na právním rámci.
Belgie, která drží většinu aktiv prostřednictvím depozitáře Euroclear, se staví proti návrhu kvůli obavám z právní odpovědnosti. Země jako Malta, Bulharsko a Itálie navrhují alternativní řešení.
Situace se komplikuje i kvůli žalobě ruské centrální banky, která požaduje 18,2 bilionu rublů (229 miliard dolarů) od Euroclearu za údajně „nezákonné jednání“.
V souběhu s tím probíhají v Berlíně rozhovory mezi Ukrajinou a USA o mírovém plánu, jehož klíčovým bodem jsou bezpečnostní záruky pro Kyjev. Spojené státy podporují ruský požadavek na stažení Ukrajiny z části Doněcké oblasti, což ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj odmítá.
Zelenskyj naznačil, že by Ukrajina mohla ustoupit od cíle vstupu do NATO, pokud by získala bilaterální bezpečnostní dohody s USA, evropskými státy, Kanadou a Japonskem. Tyto dohody by měly fungovat podobně jako článek 5 NATO.
Evropská diplomacie se tak ocitá v klíčové fázi, kdy se snaží udržet jednotu a zároveň čelit tlaku Moskvy i právním komplikacím spojeným s narvhovaným využitím ruských aktiv.
EU aktivně pracuje na právním rámci, který by umožnil použít výnosy z ruských aktiv – například úroky z držených cenných papírů – aniž by došlo k přímému „zabavení“ majetku, což by mohlo být právně problematické.
Podle dalších informací využití ruských zmrazených aktiv odmítá také Trumpova administrativa, která tlačí na EU, aby od nápadu upustila. Podle článku Politico vedla americká vlivová kampaň, v rámci které představitelé Trumpovy administrativy obcházeli Brusel a komunikovali s hlavními městy prostřednictvím neoficiálních kanálů, k tomu, že se Itálie, Bulharsko, Malta a Česko připojily ke skupině nesouhlasících zemí.
