Austrálie se stala první zemí na světě, která plošně zakázala přístup na hlavní sociální sítě dětem a dospívajícím mladším 16 let. Tento krok nyní rezonuje i v Evropě.
Francie se aktuálně připravuje na zásadní debatu o regulaci digitálního prostoru pro nezletilé. Na začátku roku 2026 má francouzský parlament projednat návrh zákona, jehož cílem je posílit ochranu duševního zdraví dětí a dospívajících. Navrhovaná legislativa počítá se zákazem přístupu na většinu sociálních sítí pro děti mladší 15 let, s výjimkou komunikačních služeb.
Provozovatelé platforem by byli povinni ověřovat věk uživatelů a v případě porušení pravidel účty pozastavovat. Starším teenagerům ve věku 15 až 18 let by zákon zavedl takzvanou digitální večerku, která by omezila používání sociálních sítí v nočních hodinách mezi 22. a 8. hodinou. Návrh, za nímž stojí skupina poslanců vládního tábora, vychází z přesvědčení, že současná míra digitální zátěže mladé generace představuje systémové riziko. Autoři zákona argumentují tím, že nekontrolované prostředí sociálních sítí podporuje závislostní chování, narušuje spánek a vystavuje děti obsahu, na který nejsou psychicky připraveny. Autoři návrhu zároveň zdůrazňují, že nejde o represivní zásah do svobody projevu, ale o cílenou ochranu nejzranitelnějších skupin. Podle nich mají starší dospívající větší schopnost reflektovat vlastní chování v digitálním prostředí, zatímco mladší děti jsou vůči algoritmům a tlaku sociálních sítí podstatně bezbrannější.
Debata v zemi galského kohouta se opírá o závěry parlamentního šetření zaměřeného na dopady jedné z nejpopulárnějších platforem mezi mladými uživateli. Vyšetřování upozornilo na snadnou dostupnost videí propagujících sebepoškozování, poruchy příjmu potravy či sebevražedné myšlenky. Zároveň poukázalo na mechanismy, které posilují návykovost digitálních služeb – například nekonečné posouvání obsahu a algoritmická personalizace. Podle závěrů analýzy existuje souvislost mezi nadměrným užíváním sociálních sítí a nárůstem úzkostí, poruch spánku či depresivních stavů u mladých lidí. Zastánci přísnější regulace tvrdí, že problém není pouze v jednotlivých typech obsahu, ale v samotném obchodním modelu platforem, který je založen na maximalizaci času stráveného online. Technologické společnosti se k návrhu staví odmítavě a varují před plošnými zákazy. Nabízejí alternativy v podobě posílené moderace, využití umělé inteligence k odstraňování závadného obsahu či zavedení časových limitů.
Kritici zákona rovněž upozorňují na citlivou otázku ochrany osobních údajů, zejména pokud by ověřování věku vyžadovalo předkládání dokladů nebo biometrická data. Dalším sporným bodem je vymahatelnost zákazu a jeho dopad na každodenní život mladých lidí. Ve Francii tráví děti a dospívající na obrazovkách v průměru více než čtyři hodiny denně, což naznačuje, že případná regulace by znamenala výraznou změnu zavedených návyků. Přesto průzkumy ukazují, že značná část mladé generace zpřísnění pravidel podporuje, zejména pokud se týká mladších dětí.