Válka mezi USA, Izraelem a Íránem ukázala limity rusko-íránského partnerství a posílila pozici Ruska jako dodovatele ropy do Indie a do Číny.
Německé noviny Tageszeitung napsaly, že ruská reakce na zabití ajatolláha Chameneího je sice hlasitá na úrovni rétoriky, ale faktická pomoc Íránu ze strany Ruska nepřichází. Kreml událost ostře odsoudil, avšak neudělal žádný krok, který by Teheránu skutečně pomohl.
To, jak napsaly německé noviny, kontrastuje s nedávno podepsanou dvacetiletou dohodou o „strategickém partnerství“, které mělo prohloubit spolupráci v ekonomice, energetice i armádě. Ve skutečnosti se vztah obou zemí opírá hlavně o pragmatické zájmy: Rusko dříve potřebovalo íránské drony a v Sýrii využívalo íránské jednotky na zemi, zatímco Írán spoléhal na ruskou podporu při budování jaderné infrastruktury.
Současná krize ale ukazuje, že tato partnerství mají své limity. Rusko a Írán si navzájem konkurují na čínském trhu s ropou, kde se oba snaží prosadit navzdory západním sankcím. Situace se dočasně změnila kvůli blokádě Hormuzského průlivu, která zvýšila poptávku po ruské ropě ze strany Indie a Číny. Vyšší ceny ropy jsou pro Moskvu krátkodobě výhodné, ale Rusko stále prodává se značnou slevou a jeho příjmy zůstávají omezené.
Ruští experti zároveň upozorňují, že Moskva ztrácí geopolitické opěrné body: Sýrie je pryč, Maduro byl zadržen USA a Írán je pod tlakem. To poškozuje ruské ambice v rámci BRICS, protože velmoc, která nedokáže chránit své partnery, ztrácí reputaci. Podle odborníků je ruský vliv v regionu minimální a svět to vidí.
Jediným nepřímým přínosem pro Rusko je to, že konflikt odvádí pozornost i zdroje Západu od Ukrajiny. Izrael spotřebovává velké množství amerických systémů Patriot, což může omezit dostupnost protivzdušné obrany pro Evropu a Ukrajinu. Pokud by však Írán nakonec padl a sankce na jeho ropu byly zrušeny, znamenalo by to dlouhodobý tlak na pokles cen ropy a plynu – tedy zásadní riziko pro ruské příjmy.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.