Výsledky voleb v Maďarsku hlasitě uvítali především mainstreamoví politici napříč Evropou, ale zřejmě z úplně jiných důvodů než mnoho voličů v Maďarsku.
Maďarské volby skončily drtivým vítězstvím Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která získala dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Viktor Orbán po šestnácti letech u moci porážku uznal a označil výsledek za „bolestivý, ale jasný“. Magyar mluví o historickém mandátu a o tom, že „pravda zvítězila nad lží“, přičemž slibuje sjednotit všechny Maďary.
Výsledky voleb jsou následující: strana Tisza získala 53 % hlasů, strana Fidesz 38,4 % a Hnutí Naše vlast 5,8 %. Další politické strany se do parlamentu nedostaly. V maďarském parlamentu znovu nezasedne žádná levicová strana. Účast byla 76,7 % registrovaných voličů.
Reakce ze zahraničí jsou převážně nadšené a interpretují výsledek jako návrat Maďarska k evropskému směřování, všímá si televize Al Džazíra. Představitelé Estonska, Finska, Francie, Německa, Litvy, Norska či Polska zdůrazňují, že Maďaři si zvolili silnější integraci v EU a NATO a otevřeli cestu k obnově důvěry a spolupráce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila výsledek za potvrzení evropské cesty Maďarska. Polský premiér Donald Tusk přidal i narážku na Orbánovy vazby na Rusko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost na nové, konstruktivní vztahy s Budapeští. Britský premiér Keir Starmer mluví o historickém momentu pro evropskou demokracii. Ve Spojených státech zatím mlčí prezident Donald Trump, ale demokratický lídr Hakeem Jeffries výsledek označil za porážku „autoritarismu“ a varoval, že americké volby budou dalším testem.
Orbán ztratil svoje populistické kouzlo
Maďarský premiér Viktor Orbán utrpěl drtivou volební porážku, přestože měl k dispozici všechny výhody dlouhodobé moci, od nakloněných médií až po upravené volební obvody. Podle článku POLITICO se ukázalo, že jeho tradiční strategie – mobilizace strachem z EU, Ukrajiny a zahraničních nepřátel – tentokrát nezabrala. Voliči se mnohem více soustředili na domácí problémy, především na inflaci, stagnující ekonomiku, špatně fungující veřejné služby a všudypřítomnou korupci.
Orbánův vyzyvatel Péter Magyar dokázal využít nespokojenosti veřejnosti a oslovit i části tradiční voličské základny Fideszu. Zaměřil se na „chléb a práci“, zdůrazňoval rozklad zdravotnictví, dopravy a školství a zároveň vystupoval jako vlastenec, který odmítá jakoukoli zahraniční intervenci – ať už z Washingtonu, Bruselu nebo Moskvy. Tím Orbána zbavil jeho obvyklé výhody monopolizovat národní symboly.
POLITICO dále popisuje, že Orbán působil během kampaně nezvykle nejistě a vyčerpaně, jako by si uvědomoval, že tentokrát může prohrát. Zahraniční podpora od prezidenta USA Donalda Trumpa, J.D. Vance či evropských populistů nepomohla – maďarské voliče podle autorů více zajímaly účty, práce a kvalita života než geopolitické výkřiky. Nakonec se ukázalo, že Orbán ztratil svůj „populistický instinkt“ a nedokázal pochopit, jak zásadně se nálada ve společnosti změnila.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.