V Pobaltí narostl počet dronových incidentů, zatímco na frontě převažuje poziční válka bez rozhodujících průlomů.
V posledním týdnu zesílily boje na frontě mezi Ruskem a Ukrajinou, píše analýza Jamese Davida pro Global Risk Monitor (redakce má k dispozici).
Nejnapjatější situace je v Charkovské a Záporožské oblasti. V Charkovské oblasti ruské síly obsadily Šesterovku a přiblížily se ke Starému Saltovu, čímž se zvýšil tlak na přístupy k Charkovu. V Záporožské oblasti pokračují těžké boje zejména podél linie Huljajpole–Voznesenka–Verchnij Tersy.
Rusko se zde snaží narušit zásobování ukrajinských jednotek, ale zatím bez rozhodujícího průlomu. Na ostatních úsecích fronty převažuje spíše poziční válka. Drony stále více ovlivňují průběh bojů a ztěžují vedení rozsáhlých útočných operací. Podle analytiků má Ukrajina výhodu díky podpoře evropské výroby bezpilotních prostředků. Rusko je proto nuceno více využívat menší útočné skupiny namísto větších ofenzivních akcí.
Napětí v Pobaltí a spor o výklad situace v USA
Vzdušné útoky pokračují vysokou intenzitou a narůstá i riziko rozšíření konfliktu. Několik ukrajinských dronů v uplynulých dnech zasáhlo nebo narušilo prostor v blízkosti pobaltských států. Tyto incidenty zvyšují obavy z možné eskalace mezi Ruskem a NATO. K napětí přispívají také ostré výroky některých představitelů aliančních zemí. Davis dále píše: „Některé dobře informované zdroje v Kyjevě však naznačují, že tyto incidenty nebyly „náhodné“, ale že je vláda Volodymyra Zelenského pečlivě naplánovala a provedla v rámci dalšího pokusu vyvolat hlubší krizi ve vztazích mezi Ruskem a EU a nakonec vtáhnout NATO do přímé vojenské konfrontace s Ruskem jako „poslední zoufalý pokus, jak se vyhnout porážce v této válce“.
Ve Spojených státech se objevují rozdílné pohledy na vývoj války. Část politických a mediálních kruhů zdůrazňuje ukrajinské úspěchy, aby podpořila pokračování americké pomoci. Zároveň ale americká vojenská rozvědka upozorňuje, že Ukrajina nadále čelí vážným problémům, zejména nedostatku vojáků a absenci vzdušné podpory.
Čína a ruský plyn
Přestože Moskva a Peking v řadě otázek spolupracují, Čína zatím odkládá závazné rozhodnutí o dalším projektu dodávek ruského plynu. Důvodem je opatrnost v otázce cen, objemu dodávek i vývoje mezinárodní situace. Peking si chce ponechat širší manévrovací prostor a k jednání se zřejmě vrátí později. Davis naznačuje, že Rusko a Čína dále prohlubují spolupráci při vyhodnocování zkušeností z války na Ukrajině. Čína tak získává poznatky o moderním bojišti a o západních technologiích, které může využít při vlastním vojenském plánování.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.