Válka se v éře chytrých technologií stává stále méně racionální volbou, protože i malé a slabší státy se mohou bránit levnou, ale smrtící výzbrojí, upozorňuje článek na webu The Economist.
Počet obětí konfliktů v posledních letech prudce vzrostl, přesto nedávné války nepřinesly svým iniciátorům žádné skutečné úspěchy. Ruská invaze na Ukrajinu se pro Vladimira Putina změnila v ponižující patovou situaci a americká válka Donalda Trumpa proti Íránu se rovněž vymkla kontrole.
Technologický vývoj způsobil, že je pro armády mnohem těžší postupovat na zemi, protože vojáci jsou snadno odhalitelní senzory a zranitelní levnými drony. Tyto technologie se rychle šíří a komplikují dosažení vzdušné převahy i ochranu pozemních sil. Armády se proto musí naučit skrývat, narušovat nepřátelské senzory a využívat bezpilotní systémy ve velkém měřítku, což západní státy zatím dělají nedostatečně.
Současně se dramaticky mění i způsob zaměřování cílů: umělá inteligence umožňuje rychlé a masivní útoky na velitelská stanoviště či sklady, ale ani tato schopnost nezaručuje vítězství. Írán dokázal během konfliktu s USA pokračovat v útocích a způsobit globální ekonomické škody, přestože byl intenzivně bombardován. Slabší státy dnes navíc disponují přesně naváděnými zbraněmi, které dříve měly jen velmoci.
Celkově se ukazuje, že moderní války jsou stále nákladnější, obtížněji vyhratelné a snadněji se vymknou kontrole. Slabší státy dokážou silnější útočníky vyčerpávat a bránit se déle než kdykoli předtím. To by měli zvážit světoví lídři – od Donalda Trumpa přes Vladimira Putina až po Si Ťin-pchinga – když uvažují o zahájení nových konfliktů.
Celý text je k dispozici zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.