Síť autonomních vozidel převážejících zboží desítky metrů pod zemí bez řidičů a dopravních kolon. Takovou budoucnost plánuje Švýcarsko v projektu Cargosousterrain.
Soukromá iniciativa slibuje revoluci v logistice i výrazné odlehčení přetíženým silnicím. Po letech příprav však ambiciózní plán naráží na vysoké náklady i otázky, zda se vůbec ekonomicky vyplatí. Představa připomíná spíše vědeckofantastický film než dopravní projekt. Místo tisíců kamionů na dálnicích by se zboží mezi největšími švýcarskými městy pohybovalo v podzemních tunelech pomocí autonomních elektrických vozidel. Bez řidičů, bez dopravních zácp a téměř nepřetržitě.
Právě na tomto principu stojí projekt Cargosousterrain (CST), který se ve Švýcarsku připravuje už více než deset let. Přestože získal podporu významných firem i potřebný legislativní rámec, jeho realizace se komplikuje. Zahájení stavby se odkládá a první etapa, která měla být dokončena kolem roku 2031, se zřejmě opozdí.Projekt počítá s vybudováním přibližně pětisetkilometrové sítě tunelů propojujících nejvýznamnější průmyslové oblasti a města od St. Gallenu přes Curych, Basilej a Bern až po Lausanne a Ženevu. První úsek má spojit logistické centrum Härkingen s Curychem. Tunel dlouhý 67 kilometrů by vedl 20 až 100 metrů pod zemí a vzniklo by na něm přibližně deset překladišť.
Systém se má spolehnout na automatizaci
Fungování systému má být plně automatizované. Zboží bude v logistických centrech naloženo do speciálních kontejnerů nebo na palety, výtahem dopraveno do podzemí a následně převzato autonomními elektrickými vozidly. Ta se budou pohybovat konstantní rychlostí přibližně 30 kilometrů za hodinu až do cílového terminálu, odkud zásilky zamíří běžnými rozvozovými vozy ke konečným zákazníkům.Pod zemí se mají přepravovat především běžné zásilky určené pro obchodní řetězce, průmyslové podniky nebo distribuční centra, nikoli cestující.Hlavním argumentem zastánců projektu je rostoucí zatížení švýcarské dopravní infrastruktury.Podle odhadů švýcarského Spolkového úřadu pro silnice vzroste objem nákladní dopravy v zemi mezi lety 2010 a 2030 přibližně o 40 procent.
V hustě osídlené alpské zemi přitom možnosti dalšího rozšiřování silniční sítě narážejí na geografické i ekologické limity.Převedení části nákladní dopravy do podzemí by podle autorů projektu mohlo výrazně ulevit přetíženým dálnicím, snížit emise i hluk a zároveň zajistit plynulejší zásobování měst.Další výhodou má být předvídatelnost dopravy. Na rozdíl od kamionů nejsou autonomní vozidla v tunelech ovlivňována počasím, kolonami ani dopravními nehodami.
Soukromá iniciativa
Jedním z nejzajímavějších aspektů projektu je jeho financování. Cargosousterrain nevzniká jako státní investice, ale jako iniciativa soukromého sektoru. Mezi investory patří například Švýcarská pošta, Swisscom, letiště v Curychu, SwissRailCargo, stavební společnost Implenia, cementářská skupina Holcim nebo obchodní řetězce Coop a Migros. Celkové náklady na vybudování celé sítě se odhadují na 30 až 35 miliard švýcarských franků, tedy v přepočtu přibližně 800 až 930 miliard korun. Švýcarská vláda projekt podporuje především legislativně. Opakovaně však zdůraznila, že jeho financování musí zůstat výhradně na soukromých investorech. Politici zároveň trvají na tom, aby většinový podíl zůstal po celou dobu ve švýcarských rukou. Důvodem jsou obavy, že strategická dopravní infrastruktura by se mohla dostat pod kontrolu zahraničních investorů.
Projekt ale budí i obavy
Právě ekonomická stránka představuje největší slabinu celého projektu. Někteří představitelé logistického sektoru upozorňují, že současná silniční i železniční infrastruktura stále nabízí prostor pro efektivnější využití a budování zcela nové podzemní sítě považují za zbytečně nákladné. Otázkou zůstává také návratnost investice. Logistika patří mezi odvětví s velmi nízkými maržemi a není jisté, zda budou přepravní společnosti ochotny platit vyšší ceny za využívání podzemního systému.
Další obavy se týkají možného růstu nákladů během výstavby. U podobně rozsáhlých infrastrukturních projektů nejsou rozpočtové překročení ničím neobvyklým. Kritici proto požadují záruky, že případné finanční problémy neponese stát ani daňoví poplatníci. Přestože přípravy pokračují a projekt má podporu řady velkých švýcarských firem, jeho harmonogram se posouvá. Stavba první části měla začít už v příštím roce, nyní je ale zřejmé, že původní termíny nebude možné dodržet. To však neznamená konec celé myšlenky.
Cargosousterrain zůstává jedním z nejodvážnějších logistických projektů na světě a zároveň testem toho, zda lze část nákladní dopravy přesunout z povrchu pod zem.Pokud se projekt podaří dokončit, mohl by se stát inspirací i pro další hustě osídlené státy, které hledají nové způsoby, jak zvládnout rostoucí objem přepravy bez dalšího zatěžování silnic.Zatím ale zůstává především vizí, která musí přesvědčit investory, že technologická revoluce v logistice bude zároveň dávat ekonomický smysl.
Ilustrační obr.: Freezeey, CC BY-SA 3.0 DE, via Wikimedia Commons