Evropská unie chce posílit svou schopnost zajistit si přístup ke kritickým surovinám, které jsou nezbytné pro výrobu baterií, moderních technologií i obranných systémů. Evropský parlament proto navrhuje vytvoření nové agentury, která by monitorovala dodávky, budovala strategické zásoby a v odůvodněných případech mohla také investovat do těžebních společností.
Návrh představuje možný posun v evropské průmyslové politice. Zatímco dosud se EU soustředila hlavně na regulaci a podporu strategických projektů, nová agentura by umožnila přímé finanční zásahy podobně jako ve Spojených státech nebo Japonsku, uvedl mimo jiné web Formiche.
Inspirací jsou především Spojené státy, které považují přístup ke kritickým surovinám za otázku národní bezpečnosti. Americká vláda již investovala do domácích producentů vzácných zemin a poskytuje jim finanční podporu i cenové garance, aby omezila rizika spojená s výkyvy trhu.
EU chce podobným způsobem snížit svou zranitelnost vůči kolísání cen a omezit závislost nejen na Číně, ale i na stále silnější americké průmyslové politice. Podle zastánců návrhu by samotná diverzifikace dodavatelů nestačila a Evropa musí být schopna aktivně podporovat své strategické projekty.
Model nového evropského centra vychází především z japonské organizace Japan Organization for Metals and Energy Security, která pomáhá zajišťovat stabilní dodávky energetických a nerostných surovin. Cílem je využít již ověřené nástroje místo vytváření nových mechanismů od základu.
Hlavní překážkou však zůstává financování. Počáteční rozpočet ve výši 2 miliard eur je podle autorů návrhu nedostatečný a úspěch by závisel také na zapojení soukromého kapitálu, členských států a Evropské investiční banky.
Evropská unie již prostřednictvím zákona o kritických surovinách podporuje těžbu, zpracování a recyklaci strategických materiálů a vybrala více než sto strategických projektů. Ty však automaticky nezískávají veřejné financování, což má nová agentura pomoci překonat.
Vznik agentury ale není jistý. Evropská komise zatím nepředložila samostatný návrh a bude nutné získat podporu členských států, z nichž některé, včetně Německa a Španělska, mají k projektu výhrady.
Celá debata ukazuje rostoucí tlak na Evropu, aby vedle regulací začala využívat i veřejné investice k ochraně strategických dodavatelských řetězců. Schopnost udržet průmyslovou autonomii bude záviset na tom, zda budou členské státy ochotny nové instituci svěřit dostatek financí a pravomocí.
Více se dočtete zde.