Jak se ke kauze zatčení Sáliha Muslima vyjadřil syrsko-kurdský politik a poslanec Umar Awsí? I přes rozhodnutí soudu neuvalit na Muslima vazbu, jeho kauza zdaleka neskončila.
Hlavní paradoxy či otázky, které případného hloubavce nad causou „Sálih Muslim“ napadnou, poměrně dobře shrnulo duo Gazdík a Randák v rozhovoru zde. Pokud nad věcí přemýšlíme, skutečně musíme dřív nebo později skončit u některých základních otázek: Jak funguje zatykač Interpolu? Existují různé typy zatykačů Interpolu? Pokud je zatykač Interpolu vydán, musí se jím automaticky řídit všechny země světa, či lze z něj někde nebo někdy udělit výjimku? Byl daný zatykač vydán před příjezdem Sáliha Muslima do EU, nebo až potom, co překročil hranice EU (na nichž by jinak, pokud by byl zatykač vydán před jeho příjezdem, měl být zadržen automaticky)? Existuje něco jako „návrh“ a následné „schválení“ zatykače, nebo je zatykač platný automaticky po jeho vydání kterýmkoli státem? Takhle se zkrátka můžeme ptát donekonečna. Nicméně takové ptaní je na místě, čemuž důkazem budiž i to, že podobné dotazy si zřejmě kladl před svými cestami po Evropě i Muslim sám (do jaké míry na ně ale skutečně znal či si ověřil odpovědi, je už jiná věc – jak je vidět například zde). Jde-li o případné turecké pohnutky v dané věci, je info zatím takové, že Ankara nejprve požádala Prahu o konání v souladu se zatykačem Interpolu, a to na základě toho, když Turci zaregistrovali fotku, kterou si jakýsi Muslimův „fanoušek“ (= či kdo to – budeme-li na chvíli konspirativní – ve skutečnosti byl) se svým idolem pořídil v Praze. Reakce byla přitom velmi rychlá – tedy přinejmenším fotka byla zveřejněna jen pár hodin před zásahem, navíc se vše seběhlo v neděli. I to nabízí další otázky, pochopitelně včetně těch ve smyslu: Nebylo to sehrané? Proč („až“) v Praze, když (připustíme-li, že už platil zatykač a Muslim se evidentně pohyboval po Evropě) k jeho zatčení mohlo (popř. – bereme-li jako konstantu nutnost jednat v souladu s právem – mělo) dojít už dřív kdekoli jinde, kde se vyskytoval? Případně: Pokud to narafičili Turci, bylo to především proto, že spoléhali na případné páky, které, jak se s velkou mírou pravděpodobnosti mohli domnívat, pro vyjednávání s ČR mají? A tak opět dál.
Tak či onak je rozhodování o vydání Muslima do Turecka bezpochyby nezáviděníhodnou věcí – přičemž hovoří-li Randák ve smyslu, že v sázce jsou podstatně složitější implikace, tak se dost pravděpodobně nemýlí. Zapomínat přitom nelze ani na to, že kromě své etnické, ideologické či politické identity je Sálih Muslim i syrským občanem. A protože se web Rebuildsyria v první řadě věnuje Sýrii, její obnově i česko-syrským vztahům, zeptali jsme se přímo na místě na něco kontextu i aktuálních nálad – k tématu jsme získali exkluzivní vyjádření poslance syrského parlamentu a předsedy Syrsko-kurdské národní iniciativy Umara Awsího. Věříme, že i následující volný rozhovor pomůže ilustrovat to, jak věc vidí místní (Kurdi), stejně jako objasní to, že není zcela prosta komplikací, případně to, jak se z hlediska zájmů České republiky může (nejen v Sýrii) vyvíjet dál.
Syrský poslanec, kterého redakce Rebuildsyria.cz oslovila přímo v Sýrii, k aktuální kauze bývalého vůdce Strany demokratické unie (PYD) Sáliha Muslima a postoji České republiky těsně po jeho zadržení uvedl jasné stanovisko: „Česká vláda nemá žádné právo k zadržení Sáliha Muslima na pokyn turecké vlády“. Awsí dále Muslimovo zatčení popisuje jako nezákonné, odporující mezinárodnímu právu, v rozporu s normami OSN a Rady bezpečnosti a narušující syrskou suverenitu. K tomu dodává: „Přestože nejsem členem PYD, jsem v neustálém kontaktu se všemi kurdskými stranami působícími na území Sýrie. Zatčení vůdce PYD českou vládou je překvapující. A nezákonné.“
Česko nemá oprávo Muslima vydat
Awsí klade otázku, jak je možné, že se Česká republika, tedy země, která se pyšní příslušností k demokratickým státům podporujícím svobodu, podřizuje požadavkům turecké vlády na zadržení Sáliha Muslima, jenž je koneckonců syrským občanem a politikem. „Nelze vyloučit, že jej česká vláda vydá do Turecka. To, co udělala, není hodno českého národa s jeho historií. Turecká obvinění vůči Sálihu Muslimovi, že je terorista, jsou nepravdivá. Všichni vědí, že Muslim a jeho strana patří k těm, kdo léta v Sýrii bojovali proti terorismu a kdo zničil Dáʽiš (Islámský stát) na severu země. Muslim navíc v minulosti opakovaně v Turecku pobýval. Ankara nemá právo jej žádat a Česko nemá právo jej vydat.“
Awsí dále zdůrazňuje jednotu postoje Kurdů vůči Muslimově kauze. Ta je jednoznačným a přímým útokem na všechny Kurdy obecně a na syrské Kurdy zvláště a jde na ruku turecké agendě. Turecko přitom roky nechávalo přes své hranice proudit do Sýrie teroristy z organizací jako Dáʽiš, Džabhat an-nusra, ujgurské Armády Turkestánu, Harakat Nurduddín an-Zankí a dalších ozbrojených skupin, které ničily Sýrii a její infrastrukturu a mají na svědomí stovky tisíc životů. „Skutečným teroristou je turecký prezident Erdogan. On je tím, jehož vydání k mezinárodnímu soudu by měla Česká republika požadovat, aby tam byl souzen za zločiny proti Arménům a Kurdům, za neoddiskutovatelné masakry Syřanů a svoji kampaň proti syrským Kurdům v oblasti Afrínu. Zde používá mezinárodně zakázané zbraně. Důkazy pro to lze nalézt v afrínských nemocnicích. Erdoganův životopis je životopisem teroristy. To on by se měl zodpovídat před soudem, nikoliv vedení syrských Kurdů.“
Během rozhovoru se Awsí vyjádřil také k případnému českému vydání Sáliha Muslima do Turecka. Takové jednání by ze strany Česka bylo „hloupé a nezodpovědné“. Česko by se stalo nepřítelem pro Kurdy nejen v Sýrii, ale na celém světě. Vystavilo by se ovšem rovněž nevoli Syřanů jako takových, vzhledem k tomu, že Muslim je syrský občan. Česká republika by měla vše pečlivě zvážit a v žádném případě ho Ankaře nevydávat.
K oficiální kurdské pozici Awsí objasnil, že navzdory zjevným rozporům mezi syrskými Kurdy v důsledku politických rozdílů, v této kauze jsou všichni za jedno, tj. odsuzují tuto akci české vlády a požadují, aby Muslim nebyl vydán.
Co se týče postoje syrské vlády, Awsí uvedl: „Nejsem mluvčím syrské vlády, ale co je mi známo, tak se v tomto staví proti postoji Turecka a nyní i České republiky. Především proto, že Sálih Muslim je syrským státním příslušníkem, tudíž Sýrie bude bránit svého občana. To co se děje, je očividný zásah do vnitřních syrských záležitostí, ať již ze strany Turecka, nebo České republiky.“
Proč chybělo oficiální vyjádření?
Na dotaz, proč se dosud neobjevilo oficiální prohlášení s postojem syrské vlády k Muslimově zadržení, řekl Awsí: „Dle mého názoru je to proto, že kurdská PYD nemá v Sýrii legální status, z toho důvodu jsme ke kauze neslyšeli žádný oficiální komentář.“ Zároveň zdůraznil, že syrská vláda je povinna hájit své občany a syrské státní příslušníky. „Není mi známo o případných diplomatických kanálech mezi Sýrii a Českem v Muslimově kauze, předpokládám však, že takové kontakty a snahy zabránit Muslimově extradici do Turecka existují. Zejména proto, že kroky české vlády jsou jednoduše vážnou chybou. Strana, k níž Muslim patří, zabíjela teroristy a chránila syrské území. Nešlo jenom o obranu Sýrie, šlo o obranu všech národů, včetně České republiky a jejích občanů. To musí česká vláda ocenit a přehodnotit své akce.“
K pohledu Kurdů na český stát v minulosti a dnes Awsí uvedl: „Česká republika a někdejší Československo se po celou historii chovalo přátelsky vůči národům světa, Kurdy nevyjímaje. Mnoho kurdských vůdců nalezlo útočiště v Praze. Tudíž jsou Kurdové současným chováním české vlády šokováni. Nezapomeňme, že Česká republika se staví přátelsky i vůči Sýrii. To je zřejmé z toho, že během války neuzavřela své velvyslanectví v Damašku a česká velvyslankyně neopustila syrskou půdu. To jsme u českých přátel velmi ocenili. Tudíž mohu jen zopakovat své přání, aby Češi nerealizovali tureckou agendu.“
„Stále si nemyslím, že česká vláda nakonec vydá Sáliha Muslima Turecku. Leda by se stala nástrojem agendy Turecka a Spojených států. To, co se děje, je dost možná spojeno se snahami USA upokojit Turky, zejména v kontextu návštěvy ministra zahraničí Tillersona v zemi. Pokud by se tomu nicméně český stát podvolil a Muslima do Ankary vydal, získá tím nepřátelství kurdského národa a to není v jeho zájmu,“ dodal závěrem Umar Awsí.
Kdo je kdo?
Sálih Muslim Muhammad se narodil roku 1951 ve vesnici Šírán blízko severosyrského Kobaní. V roce 1977 absolvoval v oboru chemické inženýrství na Istanbulské technické univerzitě. V sedmdesátých letech, ovlivněn bojem hnutí Mustafy Bárzáního v Iráku, rovněž začal s politickými aktivitami. V letech 1978 – 1990 pracoval v Saúdské Arábii, poté se vrátil do Kobání a pokračoval zde v profesi chemického inženýra. V roce 2003 se podílel na založení Strany demokratické unie (PYD) a stal se členem jejího výkonného výboru. Za své aktivity strávil rok v syrském vězení. V roce 2012 byl společně s Ásjou Abdulláh zvolen předsedou PYD. Funkci vykonával do roku 2017.
Umar Awsí je významným kurdským politikem. Narodil se roku 1958 v oblasti ad-Darbásíja na severovýchodě Sýrie. Od svých třiceti let žije v Damašku. Dlouhodobě se angažoval ve Straně pracujících Kurdistánu a více než patnáct let byl politickým poradcem jejího vůdce Abdullaha Öcalana. V posledních volbách se stal poslancem syrského parlamentu. Je spoluzakladatelem a předsedou Syrsko-kurdské národní iniciativy, jež je první legální kurdskou politickou stranou v Sýrii.
Tento článek publikujeme v rámci mediální spolupráce s webem Rebuildsyria.cz, který se věnuje Sýrii a Blízkému východu.