Globální výdaje na zbrojení v minulém roce rostly. Nejvíce v případě Číny, v případě USA výdaje stagnovaly, ale v případě Ruska po letech poklesly o 20 %. Do první pětky zemí s největšími rozpočty na zbrojení patří USA, Čína, Saúdská Arábie, Rusko a Indie.
Rovněž v minulém roce rostly výdaje na zbrojení. Především Čína vydávala víc, píše pro německou ARD Tagesschau Carsten Schmiester.
Z poloviny 90. let do roku 2010 se výdaje na zbrojení zvýšily z 1 000 miliard dolarů na 1 500 miliard dolarů. Takže aktuálně jsme u 1 739 miliard, které byly vydány na to, co souvisí se zbrojením: zbraně, personál a služby s tím spojené.
Sice došlo podle stockholmského institutu SIPRI k nárůstu jen o 1,1 %. Ale jak astronomická výše výdajů, tak i rostoucí mezinárodní napětí dělají starosti.
Pieter Wezeman to shrnuje: „V USA výdaje na zbrojení klesaly, avšak v roce 2016 a 2017 zůstaly na stejné úrovni. V Číně je vidět velký nárůst asi kolem pěti procent. Zcela jiné je to v Rusku. Po letech velkého nárůstu najednou vojenské výdaje o dvacet procent klesly.
Rusko ovšem nadále zůstává mezi zeměmi, které mají největší vojenské rozpočty. Patří k nim vedle USA a Číny také Saúdská Arábie a Indie. Těchto pět zemí tvoří 60 % globálních vojenských výdajů. SIPRI uvádí, že vojenské výdaje klesly v Severní Africe, střední Americe, Karibiku, Oceánii a východní Evropě, ale vzrostly ve většině zemí Asie, subsaharské Africe, střední a západní Evropě.
Wezeman k tomu říká, že roste nepřátelství mezi Ruskem a zbytkem Evropy, evropské země jsou zapojeny do konfliktu na Blízkém východě. To všechno je spatřováno jako potvrzení, že zbraně a vojenská moc jsou důležitou součástí bezpečnostní politiky.
Do top desítky patří z evropských zemí dále Francie na šestém místě, Velká Británie na sedmém a na devátém místě je Německo. V Německu vzrostly výdaje na 37 mld. euro, což je nejvyšší hodnota pro Německo od roku 1999. Jen pro srovnání: Rusko vydalo asi 55 mld. euro, Čína 188 a USA dokonce 500 mld. euro!
Wezeman k tomu říká, že USA chtějí zůstat světovou velmocí a je vidno, že Trump chce tuto roli dále posílit. Po dvou letech zase žene vojenské výdaje nahoru.
SIPRI ovšem uvádí, že Trump nemůže toto navýšení prosadit sám, ale potřebuje k tomu souhlas kongresu. Dá se tedy ve střednědobém horizontu počítat s odpovídajícími mezinárodními dopady. Wezeman říká, že není důvod k panice, ale jistě k obavám. Vojenské výdaje, uzavírá Wezeman, ještě neříkají nic o tom, že bude válka. Ale je to varování, které nám ukazuje, že roste napětí mezi zeměmi.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.