Důsledky rozhodnutí vzít anti-establishmentovým stranám v Itálii možnost sestavit vládu budou negativní. Negativní pro EU, pro Německo i pro demokracii v Itálii. V EU nastanou ještě vyostřenější poměry.
Jan Zielonka je profesorem evropské politiky na univerzitě v Oxfordu. Nedávno vydal knihu „Counter-revolution, Liberal Europe in Retreat.“
Liberálové jsou spokojeni, italský prezident Mattarella zabránil populistům v tvorbě vlády a zabránil tak i nové eurokrizi, píše Zielonka pro Social Europe. Tahle radost ale nebude mít dlouhého trvání.
Zielonka se domnívá, že Mattarellovo rozhodnutí je špatné pro Itálii, Německo i Evropu. Jediná síla, která z toho bude profitovat, bude Liga, která, jak pouští hrůzu Zielonka, je proti migrantům a je spojena s Putinem a Le Penovou. Největší obětí bude liberální demokracie. Centristické strany budou už jen poznámka pod čarou. Politika se může stát násilnou. Evropa bude paralyzována, protože v jednom z nejdůležitějších členských států bude nestabilita.
Právníci se budou přít dlouho, jestli Mattarella jednal protiústavně či ne, když vetoval koalici dvou anti-establishmentových stran, které mají v parlamentu jasnou většinu. Pět hvězd se chce pustit do procesu odvolání prezidenta. Liberálové to tvrdě odmítají, jenže politické dopady Mattarellova rozhodnutí budou důležitější než ty právní.
První obětí prezidentova rozhodnutí je italská demokracie. Prezident uvedl obavy finančních trhů jako hlavní důvod svého veta. Což znamená, že trhy, nikoliv voliči jsou těmi, kdo určuje budoucnost Itálie. Nebo řečeno jinak: volby jsou platné jen tehdy, když vedou k výsledku, který vítají trhy.
Mattarella ovšem neuvedl, jak má být verdikt trhů určen. Na co se budeme dívat? Na volatilní burzu, produktivitu, obchod, investice, nebo růst? Kdo bude mluvit za trhy? Ratingové agentury? MMF? Nebo snad prezident sám? Trhy mají prazvláštní vnímání toho, co je veřejný zájem a také distribuují velmi nerovně přínosy a náklady. Blízké spojenectví mezi státy a trhy vyvolává obrovské nerovnosti, stačí si vzpomenout na krizi 2008, obyčejní občané byli požádáni, aby nesli náklady.
Politici by měli trhy brát vážně, nabádá Zielonka, a navržený program měl příliš mnoho sociálních politik, aniž by ukázal, kde se vezmou zdroje. Jenže, demokracie nemá význam, když se stává funkcí rozmarných trhů. A těžko říci, jestlipak se trhům bude líbit prodloužená nejistota vyvolaná rozhodnutím Mattarelly.
Druhou obětí Mattarellova rozhodnutí je EU. Prezident totiž Italům řekl, že vláda a hlavně navržený ministr financí by mohl, či by nevyhnutelně vedl k tomu, že by Itálie odešla z eurozóny. Vítězové voleb rozhodně nejsou fanoušci fiskálního kompaktu, protože se domnívají, že nadměrná politika austerity brzdí růst.
To není žádná extrémní pozice, uvádí Zielonka. Respektovaní ekonomové jako Krugman či Stiglitz si to myslí také, a stejně tak i někteří liberální politici Itálie. Paolo Savona, který byl vetován na funkci ministra financí, je jeden z nejvýraznějších italských ekonomů a bývalý ministr středolevicové vlády.
Spekulace, zda by Itálie se Savonou odešla z eura, nechme stranou. Legitimita EU bude poškozena, pokud bude vnímána jako stranící hráč v politice jednotlivých zemí, viděli jsme to ve Velké Británii, Polsku, Rakousku, ČR, Řecko a Maďarsku. A když se nyní na seznam těchto disruptivních sil dostane i Itálie, tak se politika EU dál komplikuje. EU nemůže fungovat bez kooperace členských států a to se těžko stane, když se veřejnosti řekne, že rozhodnutí o jejich osudu se činí v Bruselu a nikoliv jejich zemích.
Třetí obětí Mattarellova rozhodnutí bude Německo. Pokaždé, když se v Evropě něco děje, pak je v centru toho všeho Německo. V posledních týdnech německý tisk, hlavně Spiegel, zveřejňoval články, které Italové považovali za urážlivé, dokonce xenofobní. Německá vláda zatím byla v klidu, ale těžko říci, jestli má plán co dělat s nestabilitou pocházející z jedné z největších ekonomik eurozóny. Bude chtít Berlín zmírnit fiskální disciplínu? Může být Itálie donucena se podřídit, jako Řecko? Kolik protektorátů chtějí Brusel a Berlín v Evropě provozovat?
Je bez šance, že by snad výběr Mattarelly – Cottarelli uspěl v misi sestavit vládu s důvěrou. Budou brzy nové volby a zdá se, že Liga získá. A ty stejné průzkumy ukazují, že liberální strany budou dál strženy do bezvýznamnosti. Demokracie není jen o volbách, ale vzít volebním vítězům právo na sestavení vlády s demokracií moc společného nemá. V atmosféře nedůvěry a chaosu, se populistům bude dařit. Připravte se, že v evropské politice to bude ještě ostřejší. A nemuselo to tak být.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.