Čína už sdělila, že na cla bude reagovat odvetou. 200 miliard dolarů je víc, než Čína z USA dováží, takže bude nutné hledat kreativní způsoby.
Trumpova administrativa pokračuje v obchodním sporu s Čínou, hrozí 10 % cly na zboží v hodnotě 200 mld. dolarů, informuje Reuters. Následně padají akciové trhy, Peking již varoval, že bude reagovat.
Čínský ministr obchodu uvedl, že je „šokován“ a že pošle stížnost na WTO. Neuvedl ale, jak přímo odvetu provede. Akce USA byly čínskou stranou označeny za „zcela nepřípustné“.
Peking uvedl, že každopádně bude reagovat, včetně tzv. kvalitativních opatření. Americké firmy v USA se obávají, že by to mohlo znamenat cokoliv, od intenzivnějších kontrol až po oddalování schvalování investic, či dokonce spotřebitelské bojkoty.
200 mld. dolarů je totiž mnohem víc, než Čína dováží z USA. Znamená to, že Čína musí najít jiné kreativní možnosti odvety.
Američané už vydali seznam čínských dovozů, které mají být zatíženy novými cly. Zahrnují pestrou škálu potravin, tabáku, chemikálií, uhlí, oceli a hliníku, což už kritizují americké průmyslové skupiny.
Jsou tu ale i spotřební statky: pneumatiky, nábytek, dřevěné výrobky, kabelky a tašky, jídlo pro kočky a psy, koberce, kola, lyže, nebo toaletní papír a kosmetické prostředky.
Robert Lighthizer uvedl, že Trumpova administrativa se trpělivě po více než rok snažila Čínu přimět, aby přestala se svými neférovými praktikami. A místo toho, aby Čína toto vyřešila, začala provádět odvetu, stěžoval si Lighthizer s tím, že „pro takové akce není žádné ospravedlnění“.
Minulý týden uvalily USA clo ve výši 25 % na zboží z Číny v hodnotě 34 mld. dolarů. Peking provedl symetrickou odvetu. Každá strana navíc plánovala zavést cla na další zboží v hodnotě 16 mld. dolarů, což by dohromady znamenalo 50 mld. dolarů na každé straně.
Investoři se bojí eskalující obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, obávají se dopadu na světový růst. Objevuje se také tlak na čínský jüan.
Nový seznam zveřejněný USA zahrnuje hodně spotřebního zboží, což znamená přímé ohrožení spotřebitelů a maloobchodních firem a může být i špatným znamením pro republikány vzhledem k listopadovým volbám.
Americké obchodní skupiny i někteří republikáni eskalující cla kritizují. Výtky například obsahují, že se nejedná o cílený přístup. Americká obchodní komora podporuje domácí škrty daní i snížení regulace, ale je proti Trumpově agresivní celní politice.
Zástupce komory uvedl, že clo je daň a že uvalení cel na produkty za 200 mld. dolarů znamená zvýšit náklady na dennodenní živobytí pro americké rodiny a pracující. Odvetná cla ublíží americkým pracovníkům.
Očekává se, že prozatímní čínská odpověď bude omezená – jak kvůli tomu, že má méně „střeliva“, tak i kvůli tomu, že v USA se proces teprve rozbíhá.
Trump prozatím plní své sliby z kampaně, že bude na Čínu tvrdý, protože ji obviňuje z neférových obchodních praktik, včetně krádeže duševního vlastnictví. Čínské exporty vzrostly poté, co se v roce 2001 stala členem WTO. Obchodní partneři Čínu kritizují, že neférově využívá globální obchodní pravidla ke svému prospěchu.
Zvýšený tlak na Čínu vedl k tomu, že Čína vyzvala další země, aby podpořily globální volný obchod, a také se snaží usnadnit pravidla investování. Při návštěvě Německa podepsal čínský premiér dohody v hodnotě 23 mld. dolarů.