Červencový výzkum ukázal na pozitivní posuny ve veřejném mínění v Rusku – dotázaní vídí pozitivněji USA, EU a také si přejí konkrétní zlepšení vztahů Ruska se západními zeměmi.
Podle nového výzkumu veřejného mínění, které provedlo Centrum Levada, ukazuje na prudké zlepšení vztahu k Západu. Poprvé za několik let se zlepšil vztah Rusů ke Spojeným státům. V květnu 2018 69 % vidělo svůj vztah k USA jako „špatný“ a 20 % jako „dobrý“. V červenci vypadala čísla už jinak. 42 % dotázaných mělo k USA „dobrý“ vztah a ten „špatný“ klesl na 40 %, uvádí Centrum.
Vztah dotázaných k Evropské unii se také zlepšil, i když ne tolik. Podíl dotázaných, kteří vidí EU „dobře“ nebo „velmi dobře“ od března 2018 vyrostl z 27-28 % na 42 % v červenci. Negativní vidění EU se zmenšilo z 53-55 % na červencových 38 %.
Jen 30 % dotázaných se zajímalo o výsledky a průběh summitu USA a Ruska v Helsinkách. Jen 15 % dotázaných ho vidělo jako nejvýznamnější událost týdne a 53 % dotázaných mínilo, že rozhovory nepovedou k podstatným změnám, i když zvláštní zhoršení očekával málokdo. Naděje Rusů na zlepšení vztahů s USA se od ledna 2017, kdy se stal Donald Trum prezidentem, prudce snížily – ze 46 % na nynějších 29 %.
Typické je podle názoru Centra Levada, že protiukrajinské názory se nijak nezměnily. Jako i dříve převládají negativní hodnocení. V lednu 2018 se k Ukrajině vztahovalo „špatně“ 47 % dotázaných a v červenci to bylo 49 %. Pozitivně vidí svůj vztah k Ukrajině 35-37 % dotázaných Rusů.
Výzkum také ukazuje na to, že značně vyrostl počet těch, kdo považují za nutné nikoliv jen oslabení konfrontace se Západem, ale vážné zlepšení vztahů, rozšíření hospodářských, politických a kulturních vazeb.
Za tři měsíce od března do června 2018 se takové odpovědi zvedly z 58 % na 68 %. Naopak počet zastánců izolacionismu a konfrontace se zmenšil ze 30 % na 21 %. Bez ohledu na podporu politiky Vladimira Putina tato poslední skupina nebyla nikdy velká, tj. ve většině.
Článek Centra Levada píše, že lze dojít z těchto čísel k závěru, že „propagandistický efekt politiky konfrontace, izolacionismu a spoléhání se na vlastní síly končí, i když zcela nezmizel“.
Uvádí se také příklad Gruzie, kde v roce 2009 vidělo celkem 62 % dotázaných Gruzii jako „nepřítele“ Ruska, v roce 2017 si to už myslí jen 9 % dotázaných. Podobně oslabilo i negativní vidění Gruzie: 46 % Rusů má ke Gruzii „dobrý“ vztah a 31 % „špatný“, ukázal červencový výzkum.
Výzkum veřejného mínění proběhl 19. až 25. července mezi 1600 respondenty staršími 18 let v celkem 136 místech Ruska, v 52 federálních subjektech Ruské federace. Statistická chyba se pohybuje následovně: 3,4 % u ukazatelů blízkých k 50 %, 2,9 % u ukazatelů blízkých k 25 % / 75 %, 2 % u ukazatelů blízkých k 10 % / 90 % a 1, 5 % u ukazatelů blízkých k 5 % / 95 %.
Další tabulky a přesnější číselné řady v historické retrospektivě si můžete přečíst v ruském jazyce zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.