Rozhovor se spolupředsedajícím Syrského demokratického výboru Rijádem Dirárem o tom, jak si představuje budoucnost Sýrie, soužití jejích národních komunit a o tom, proč je nutné ukončit syrskou „tragédii naší doby“.
Jak už jsme zde několikrát rozebírali, vztah Kurdů a Damašku je v rámci syrského konfliktu poměrně komplikovaný. Obě strany zároveň vědí, že jedna s druhou musí v nejednom více či méně strategickém ohledu tak či onak počítat. Chápání celé věci je u českého čtenáře přitom pořád tak trochu schematické: zatímco Kurdi se v jeho asociacích občas stále ještě halí do romantické aury příběhu o dobráckých hrdinech vržených do samého středu běsnícího pekla, je centrální vláda nejednou ztotožňována s vychytralou kmotrou liškou, jež tu zavile obchází, tu neváhá seknout drápem. Představy o tom, jak mohou vypadat oboustranné kontakty – neřku-li rozhovory – pak nejednou čerpají ze zřídel této ne vždy přesné imaginace, přičemž galimatyáš ještě větší možná panuje, pokud jde o čtenářovu orientaci ve vzájemných vztazích i organizačních provázanostech severovýchodních (a zejména Kurdy konsolidovaných) politických i paramilitárních entit.
I z těchto důvodů jsme o rozhovor požádali spolupředsedajícího Syrského demokratického výboru (případně „Parlamentu“ resp. „Zasedání“ demokratické Sýrie apod.) pana Rijáda Dirára. Toho jsme na Rebuildsyria.cz poprvé zmínili v komentáři k prvnímu („historickému“) setkání představitelů Výboru (zastupujícího zájmy severovýchodních syrských entit, které se v průběhu konfliktu sdružily v boji proti teroru a z velké části byly konsolidovány právě kolem a za pomoci tamních Kurdů) a předních aktérů současné syrské politiky, k němuž došlo minulý týden v Damašku.
Dané jednání představuje první hmatatelný projev vůle obou stran zasednout ve větším formátu k jednacímu stolu. Jsme proto rádi, že se Rijáda Dirára podařilo „vyzpovídat“ osobně a je nám ctí se o celý výstup podělit s našimi čtenáři.
Pane Diráre, děkujeme, že jste si udělal čas na rozhovor s námi. Můžete popsat své pocity ze současného vývoje v Sýrii? Jak se vyrovnáváte – ve vztahu k Vaší pozici a tomu, co reprezentujete – s relativně velkou odpovědností, kterou máte ve vyjednáváních o co nejlepších podmínkách pro budoucí životy lidí, zvláště s ohledem na to, že Syrský demokratický výbor (tj. MSD, případně „MASAD“; Madžlis Súrijá ad-dímuqrátíja, v angl. SDC, Syrian Democratic Council) reprezentuje různá etnika na syrském území?
Rijád Dirár: MSD na své třetí konferenci jednal o politickém řešení současné situace a o naší další strategii. V rámci této strategie nám jde o vzájemné porozumění a spolupráci. Co se týče mé úlohy zmocněnce pro tyto snahy, věřím, že můj osobní charakter a intelektuální orientace přirozeně tíhnou k dosažení míru a proto působím v MSD a Syrských demokratických silách (SDF), které bránily naše území a zbavily jej terorismu v zájmu zajištění míru a života. Je to náš společný projekt a náš společný sen, proto na něm participuji. Sýrie neskutečně trpěla a prošla tím, co osobně nazývám „tragédií naší doby“. Každého člověka, který má svědomí, se musí dotýkat, co se děje Sýrii a Syřanům, vyhánění, vraždění, destrukce. Je nutné tuto tragédii ukončit a je povinností všech uvažovat o tom jak.
R.D.: S jakými očekáváními jste šli do prvních přímých rozhovorů s Damaškem na nejvyšší úrovni, které se odehrály minulý týden? A do jaké míry se tato očekávání naplnila?
Do aktuálních rozhovorů jsme nešli s nikterak velkými očekáváními, neboť oběma stranám bylo jasné, že jde prozatím o fázi vzájemného „oťukávání“ a seznamování se se stanovisky toho druhého. Šlo o to zjistit, na čem by mohla být shoda. Setkání v Damašku tak bylo o dialogu, nikoliv o dohodě, a dialog dospěl k tomu, že dohody může být dosaženo pouze skrze kompetentní výbory, protože témat, na kterých se musíme shodnout, je mnoho a jsou velmi rozmanitá. Začínají otázkou služeb a končí politickými, ústavními a správními záležitostmi. V principu shledávám výsledky, jichž jsme dosáhli, přijatelné.
Jak dlouho trvaly přípravy na návštěvu zástupců MSD v Damašku a jaké byly základní podmínky (organizační, strategické atd.)? Máme na mysli, jak rozhovory v praktické podobě vypadaly?
R.D.: Nebyla příliš potřeba se připravovat, protože mezi výzvou prezidenta Asada k dialogu a jednáním a začátkem těchto jednání neuplynulo více jak dva měsíce. Naši lidé byli na takové setkání připraveni, přestože nelze zatím hovořit o hmatatelných výsledcích. Bylo to první setkání a očekáváme, že se v brzké době odehrají další.
Delegace MSD se setkala s řadou politických figur, které mají bezpochyby silné slovo ve vztahu k syrské vládě. Byla všechna tato setkání dopředu připravena, nebo se alespoň část z nich odehrála „spontánně“? Mluvili s Vámi někteří politici o přípravě těchto setkání nebo zaznamenali jste určitý „formální“ přístup během nich?
R.D.: Dohoda o našem pozvání do Damašku proběhla skrze naše speciální oddělení. Diskutovalo se o složení delegace, která pojede. Věci probíhaly vcelku přirozeně. Chtěli jsme reprezentovat všechny složky a etnika a chtěli jsme zastoupení všech skupin, s nimiž máme alianci v oblastech naší působnosti. Proto byla delegace velmi rozmanitá. Byli v ní Syrijci, Arabové, Kurdové a také zástupci nejrůznějších stran. Celkový dojem ze setkání v Damašku byl pozitivní a je v budoucnu na čem stavět.
Jaké požadavky mají v současnosti pro MSD přednost? Resp. máte seznam priorit, přes které pro Vás a Vaše spojence „nejede vlak“ bez ohledu na postoj syrské vlády? Víte nebo alespoň předpokládáte, co vláda v Damašku chce od MSD? Jaké jsou limity, a myslíte, že je Damašek připraven poskytnout MSD, co požaduje?
R.D.: Co chce Damašek, je návrat před rok 2011, což je pro nás mimo diskuzi. Jak události před osmi lety, tak i to, co následovalo, neumožňují, aby se Sýrie vrátila do stavu, v jakém byla. To by byl návrat tyranie a dokonce ještě v horší podobě. Syřané se změnili a všichni začali uvažovat odlišně. Co chceme od Damašku, jakmile válka odloží své břímě, je větší otevřenost a odklon od centralismu, který může za naše problémy, a směřování k demokracii. Trpěli jsme extrémní tyranií ze strany úzké elity a jedné strany. Přestože ústava z roku 2012 zrušila monopol Socialistické strany arabské obrody (BAAS, Hizb al-baʽth al-arabí al-ištirákí), tak tato strana bohužel zůstala vládnoucí, dominantní, vlivnou a přítomnou ve všech strukturách státu. Bohužel jsme se nesetkali se skutečným partnerstvím, které by znamenalo, že se na chodu společnosti a států podílejí všichni občané a jejich reprezentanti ze všech stran. Takovou změnu požadujeme jako řešení a nechceme, aby ti, kdo způsobili současné problémy, znova roztočili kolo násilí v Sýrii.
Váš výbor je politickým křídlem ozbrojených SDF – kdo Vás podporuje financemi a zbraněmi?
R.D.: Pravda je taková, že na počátku byl počet zbraní velmi omezený a stačily pouze na obranu před útoky ze strany Džabhat an-nusra, která působila kolem oblasti Rás al-Ajn (Hasaka) a začala pronikat s pomocí tureckých sil. Těmto fundamentalistickým elementům se tehdy čelilo jen za pomoci lehkých zbraní. Obranná situace se začala proměňovat díky utvoření Lidových obranných jednotek (YPG) a Ženských obranných jednotek (YPJ) a organizací skupin uvnitř regionu Džazíra. Pak přišla bitva o Kobani a ofenzíva Islámského státu a také unilateralismus kvůli kterému nezasáhl ani syrský režim, ani ruské síly, se kterými jsme byli spojenci. To přimělo koaliční síly, aby intervenovaly a poskytly nám zbraně a podporu, takže Kobani zvítězilo. Tam začalo skutečné spojenectví a aliance pro konfrontaci Islámského státu a terorismu a s tím spojené dodávky zbraní. Zde je jejich zdroj.
Na severovýchodě Sýrie došlo k obrovskému vysídlování obyvatelstva. Jaká opatření jste přijali, abyste zastavili tragédii, která dopadla na lidi v těchto oblastech?
R.D.: Vysídlování probíhalo do našeho regionu a ne z něj. Lidé ze zasažených oblastí prchali k nám, což v mnoha ohledech způsobilo krizi. Naši lidé se s nimi dělili o chleba. Samospráva díky svým zkušenostem nakonec zvládla situaci dobře a poradila si v rámci svých zdrojů, přestože byla v obležení. Dokázala pomoci ne méně než dvěma milionům vysídlenců. V současnosti s nimi žijeme a čekáme na politické řešení konfliktu.
Souhlasili s Vaší cestou do Damašku Američané a Rusové? A jak se díváte na tureckou přítomnost v Sýrii?
R.D.: Setkání a jednání s damašskými představiteli bylo naší politickou vůlí a součástí naší politické strategie. Vycházelo ze základní myšlenky, na níž je MSD ustaven. Ostatně mottem naší třetí konference bylo „Politickým řešením směrem k demokratické a decentralizované Sýrii!“. Čili nebyly tu žádné vnější vlivy. Nicméně pochopitelně rozumíme politické orientaci silných zahraničních aktérů, kteří mají své zájmy v Sýrii. Je nám jasné, že je zcela zásadní dospět k politickému řešení namísto válečné konfrontace.
Je možné říci, že MSD je optimální zastřešující organizací, přinejmenším pro většinu entit na severovýchodě? Nebo je zde nějaká další obdobná organizace, která by Vám konkurovala?
R.D.: Systém, který byl ustaven v regionu Džazíry, má svůj počátek u vůdčího uskupení v těchto oblastech, kterým je Strana demokratické unie (PYD). Ta rozumně odhadla situaci a byla součástí Národního koordinačního výboru (NCC). Pak se ale NCC obrátil směrem k zahraničí a postavil se po bok exilové opozice, což nebylo přijato z důvodu zahraničních tlaků na tuto opozici. Situace se proměnila, PYD ovládla situaci doma a spolu s dalšími utvořila MSD se záměrem orientovat se na domácí řešení. MSD je tak druhým politickým projektem a zastřešením pro Syrské demokratické síly (SDF), které postupovaly v osvobozování oblastí od Islámského státu a při tom mnohé zakusily. Pomoc, která přišla po bitvě o Kobani od koaličních sil a uzavření spojenectví s nimi nám umožnily jít dál a vydobývat svobodu pro lid tohoto regionu a sjednotit jej v rámci samosprávy. Za tím stojí obrovské konstruktivní úsilí všech zúčastněných, ne nějakých konkrétních jednotlivců. Já i má kolegyně paní Ilhám Ahmad, která je spolupředsedkyní MSD, jsme součástí těchto aktivit a pevně v ně věříme. Když jsme byli vybráni, padla na nás velká odpovědnost, kterou je pro nás čest nést.
Dokážete si představit nějakou podobu rozumného uspořádání ve vztahu s Damaškem a domníváte se, že obě strany jsou připraveny přistoupit na rozumné kompromisy? Nebo přesněji: chápou v současnosti obě strany stejně sousloví „rozumný kompromis“?
R.D.: Doufáme, že dospějeme ke kreativnímu a konstruktivnímu řešení, a budeme se usilovně snažit dosáhnout shody. Jsme otevřeni politickému řešení, které obnoví čest a svobodu Syřanů a zabrání jejich vykořisťování a tyranii ze strany centrální moci. Syrská vláda tudíž musí být přístupná a poučit se z naší zkušenosti v systému samosprávy a v oblastech osvobozených od Islámského státu. Dokázali jsme, co by dokázal jen málokdo. V době, kdy se syrský stát hroutil pod útoky Islámského státu a dalších fundamentalistů, my jsme postupovali, bojovali a vyháněli jsme tyto teroristické skupiny.
Myslíte – pokud by se nepodařilo najít řešení v podobě dlouhodobého uspořádání –, že je zde možnost uzavřít s Damaškem alespoň dočasně strategickou alianci či přinejmenším spojenectví? Pokud ano, jaký by mělo účel, nebo spíše, máme-li být upřímní, proti komu by v případě potřeby bylo namířeno?
R.D.: Naším cílem je Sýrie coby jeden sjednocený stát. Nechceme uvažovat o „spojenectví“ ve smyslu separátních správ jednotlivých regionů. Chceme jeden stát, který bude mít svá suverénní centra či suverénní ministerstva, jež budou vládnout zemi a regionům. Aby v jednotlivých centrech či regionech byly správní síly schopné je řídit pozitivně a nezávisle. K tomu vyzýváme v rámci našeho „decentralizačního projektu“. V něm se můžeme spojit a budovat sjednocenou Sýrii. Tento projekt funguje v různých zemích světa pod názvem federalismus. Protože však s tímto termínem mají problém někteří syrští politologové, rozhodli jsme se náš projekt označit jako „decentralizovanou demokracii“.
V souvislosti s poválečnou obnovou Sýrie a přáním českých a slovenských firem na ní participovat se chceme zeptat, zda se domníváte, že již nastal čas dívat se po konkrétních firmách a zda má MSD zájem o ekonomickou spolupráci se zahraničními společnosti během této fáze?
R.D.: Mluvit o obnově je zatím předčasné. Dokud nebudeme mít dohodu, nemůžeme nic rozhodovat. Obnova země a účast na ní je velmi složité téma, do kterého budou vstupovat mezinárodní síly. Až se rozjede, otevřeme v oblastech, kde budeme mít slovo, náruč všem těm, kdo nám pomáhali a poskytovali nám skutečnou službu. To bude ale až po dohodě a s počátkem politického řešení.
Na které oblasti obnovy by se dle Vás měly české a slovenské firmy orientovat v krátko-, středně- i dlouhodobém horizontu v severovýchodní Sýrii? Jak nejlépe hledat dobré společnosti pro spolupráci ve Vašem regionu?
R.D.: Myslím, že nejlepší cestou, jak navazovat partnerství, je, aby se firmy či jejich zástupci přijeli do regionu přímo podívat. Tak nejlépe uvidí, o co bude v průběhu rekonstrukce zájem.
Jaké máte s MSD nejbližší plány? Co je motorem jeho práce a jaké budou příští kroky, co se týče vnitřních záležitostí?
R.D.: MSD se v současnosti koncentruje na druhé kolo rozhovorů, do kterého chceme jít pod heslem „Syrsko-syrský dialog“. Proběhne brzy a bude mít širší záběr. Chystáme pomocný výbor, jehož úkolem bude komunikovat se všemi politickými silami v Sýrii, abychom zformovali společnou vizi politického řešení a čelení problémům, a abychom pro Sýrii narýsovali budoucí obrysy.
Jaký postup zvolíte ve vztahu k vyjednávací strategii vůči vládě v Damašku?
R.D.: Nejlepší bude začít jednat o tématu služeb, neboť na něm lze budovat vzájemnou důvěru a také důvěru občanů, že výsledky jednání budou v jejich prospěch. To je zásadní, protože budeme potřebovat podporu lidí během každého kroku, který podnikneme se syrským režimem, aby se do našich regionů vrátila harmonie a mír.
Co podle Vás může Damašek a MSD v budoucnu prakticky udělat pro celou Sýrii ve smyslu jednoho národa?
R.D.: Jediný způsob, jak můžeme žít v Sýrii coby jeden velký národ, je, že budeme na prvním místě věřit v naši Sýrii a věřit v to, že jednotlivé národnosti v ní žijící mají právo na své sebevyjádření v souladu s koncepcí lidských práv definovaných mezinárodní komunitou. Z ní vyvozujeme, že národ je společný kulturní koncept, v jehož rámci panuje diverzita tvořící obrazně řečeno zahradu seskládanou z rozmanitých květin.
Co je nejlepší pro budoucnost Sýrie a jakou úlohu má mít její reprezentace v MSD? Dokážete si představit společnou budoucnost, a pokud ano, na jakých by měla stát základech?
R.D.: Základem je diverzita a pluralismus, nechceme jednostrannost. Přejeme si kreativní intelektuální rozmanitost a přejeme si v naší zemi svobodu myšlení beze strachu. Věříme v nezávislého jednotlivce a jeho právo vyjádřit svůj názor. Věříme v jednotlivé komunity a právo na jejich kulturní projev za všech okolností. Proto chceme pro Sýrii demokratickou budoucnost, jíž dosáhneme skrze decentralizované uspořádání státu.
Chcete závěrem vzkázat něco speciálního českým a slovenským čtenářům našich stránek?
R.D.: V minulosti jsme byli s našimi českými přáteli vždy ve shodě. Dokázali jste spolu se svými bratry Slováky dospět k vzájemnému přijetí a koexistenci dvou paralelních systémů, aniž by došlo k hlubokým neshodám a destruktivní atmosféře, to vše díky pochopení. Pochopení je životní cestou. Je tím, co chceme v Sýrii. Zkušenost Československa je pro nás vzorem při řešení našich problémů. Dokázali jste překonat samovládu jedné strany, která Vás omezovala. Nyní jste svobodní. Panuje u Vás konsenzus, díky kterému můžete pro svou zemi dosáhnout skvělých výsledků. Musíme následovat Vaši zkušenost a poučit se z ní.
Tento rozhovor publikujeme v rámci naší spolupráci s webem Rebuildsyria.cz, který se zaměřuje na Sýrii a Blízký východ.