Zavraždění Zacharčenka a politická nejistota v obou republikách si původně odložené volby vynucuje.
V neuznaných lidových republikách na východní Ukrajině se vrátily k původnímu plánu a budou se zde konat volby politického vedení. Rozhodnutí je důsledkem smrti hlavy Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka. Přitom před tím se volby odkládaly, protože nebyly považovány za naprosto nutné, píše článek ruských novin RBK.
Informaci o volbách v obou republikách přinesl RBK zdroj blízký Kremlu a potvrdily to další osoby, které mají blízko k vládám obou republik.
Hlasování o volbách bylo naplánováno na pátek 7. září v Lidové radě DLR. Podle jejího poslance Vladislava Brika je smrt Zacharčenka „jedním z důvodů“ pro nové volby. Představitel Luhanské lidové republiky Vladislav Dějněgo ale nebyl schopen dát bližší informace o situaci v LLR, i když podle informací RBK volby v obou republikách se musejí konat během podzimu.
K odložení voleb došlo letos v létě, a to s požehnáním Kremlu. Sehrály přitom roli nejméně dva faktory – pocit, že volby nejsou nyní nutné i nedostatek financí.
Technické parametry podzimních voleb jsou zatím otázkou organizace, sdělil dále RBK kremelský zdroj. V pátek už bylo určeno konkrétní datum voleb, a to 11. listopadu 2018.
Bývalý lídr DLR Alexandr Borodaj řekl RBK, že je nutné, aby v čele republiky stanul lídr, který nebude mít za jménem dodatek „vykonáváním funkce pověřený“. Nicméně rychlé organizování voleb se může stát problémem, protože zde došlo ke krizi vlády.
Podle dalších informací RBK je výběr pretendentů na nástupnictví očividný. Budou to všichni ti, kteří mají konkrétní autoritu a politický kapitál, včetně dobrých vztahů v Moskvě. Takže se jen těžko může jednat o někoho nového či nečekaného.
Mezi možnými následníky je nynější „vykonáváním funkce pověřená“ hlava republiky Dmitrj Trapeznikov, dále velitel birgády Vostok a předseda Bezpečnostní rady DLR Alexandr Chodakovskij, vicepremiér Alexandr Timofejev (raněný při útoku na Zacharčenka) či bývalý mluvčí parlamentu DLR Andrej Purgin a jeho nynější předseda Děnis Pušilin.
Mezitím došlo v Doněcké lidové republice k dalším změnám. Vicepremiér Alexandr Timofejev byl odvolán z postu vicepremiéra a ministra financí, který odjel do Ruska. V čele republiky stanul Děnis Pušilin, zatímco jmenování Trapeznikova bylo označeno doněckou prokuraturou za nezákonné. Pušilin také získal podporu Putinova emisara pro Donbas Vladislava Surkova.
V případě Luhanské lidové republiky se mezi možné kandidáty řadí nynější zástupce hlavy republiky Leonid Pasečnik.
Ruský politolog Alexej Makarkin vidí jen malou možnost, že by volby v DLR byly „konkurenční“, takže se nedá příliš očekávat, že by zde došlo k nějaké proměněné architektuře moci. Volby poslanců a vedení republiky se naposledy konaly v roce 2014.
Na Donbase vznikla díky zavraždění Zacharčenka a odstavení Igora Plotnického v Luhanské lidové republice prostřednictvím převratu znepokojující situace. Podle politika Vadima Samodurova je jediným adekvátním řešením provedení voleb, a to nejdéle do jara 2019. Důvodem je také skutečnost, že se v tuto dobu už povede volební kampaň na Ukrajině a očekává se, že Kyjev bude v rámci ní aktivně rozviřovat situaci na Donbase. Pro Moskvu jako garanta minských dohod je dle Samodurova důležité, aby v čele republik stály legitimní figury.
Také Oleg Ignatov z Centra politické konjuktury, které má blízko k Vladislavu Surkovi (pozn. red.: emisar Putina pro východní Ukrajinu) potvrdil RBK, že situace, ve které v čele republik stojí dva lídři „pověření vykonáváním funkce“ je neobvyklá. Představuje zdroj nejistoty především pro místní obyvatele. Podle Ignatova je nynější rozhodnutí o volbách spojeno právě s problémem politické nejistoty.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.