Hlavní město Mexika staví druhé největší letiště světa. Prospěch z něj bude mít hlavně ekonomická elita země, ne lidé a ne příroda.
Jak píší autoři Paloma Martinézová a Jason Hickel, projekt obrovského letiště, podle plánů druhého největšího na světě, je kontroverzní a realizuje se na úkor přírody a lidského pokroku. Hlavní město Mexika Ciudad de Mexico prožívá porodní bolesti i smrtelný zápas ve sporech o tento projekt, který, v hodnotě 13 miliard dolarů, představuje největší veřejnou zakázku v mexických dějinách.
Letiště bude mít 6 ranvejí a ročně odbaví 125 milionů lidí. Za projektem stojí miliardář Carlos Slim, svou autoritou ho zaštítil (končící pravicový) prezident Enrique Peña Nieto a mexická elita v projektu vidí „perlu“ na národní koruně. NAICM, jak se ve zkratce letišti říká, se staví na rozsáhlých oblastech zemědělské půdy, vysušených mokřinách na severovýchodě hlavního města. Nalézají se zde také poslední pozůstatky starého jezera Texcoco, které vysušili v 17. století španělští kolonizátoři poté, co zničili aztécké město Tenochtitlán proslavené svými vodními cestami a kanály.
Mexická vláda chce nyní tento „job“ dokončit. V oblasti je 15 obcí a stovky komunit, včetně domorodých Nahua. Vláda během posledních 17 let pozemky získávala pomocí pochybných machinací a obrala místní obyvatele o tradiční právo držby.
Místní lidé se ale nevzdali a vedou v rámci organizace Lidová fronta na obranu půdy kampaň proti tomuto megaprojektu s hashtagem „dáváme přednost jezeru“. Ovšem nejde tu jenom o otázky práva na půdu. S projektem se pojí environmentální rizika. V oblasti žije celkem 250 druhů ptáků, mnohé z nich jsou ohrožené. Téměř jistě dojde k zničení spodních vod, což ještě zhorší beztak už akutní nedostatek vody.
Nespokojenost a odpor proti projektu roste, ale vláda má jen jednu jedinou odpověď – růst. Letiště je investicí do dlouhodobého hospodářského růstu země. A růst, tvrdí, je pokrok. Tento argument ale kritici a aktivisté odmítají. V době stále jasnější ekologické krize a rostoucích rizik takové rovnítko neplatí. Dnes platí spíš opak – růst je největším nepřítelem pokroku. Jak aktivisté z hnutí Lidová fronta na obranu země říkají, letiště a jeho stavba není v zájmu lidí, je v zájmu ekonomických elit země.
Koneckonců jen 30 % Mexičanů alespoň jednou využilo letadlo jako dopravní prostředek. Výhody z projektu budou mít Carlos Slim, elity a multinacionální společnosti, které si zakázky zajistily prostřednictvím úplatků. Jak ukazuje příklad Kostariky s HDP o 12 % vyšším než Mexiko, nemusí mexická vláda lidem pomáhat růstem, stačí investice do kvalitního vzdělání, zdravotní péče a sociální bezpečnosti na principu služeb pro všechny, rovně a bez ohledu na zisk. Těžko se navíc dá automaticky předpokládat, že vyšší HDP udělá lidi spokojenějšími a šťastnějšími. Vláda Mexika by se měla zaměřit na zlepšení podmínek pro lidskou prosperitu spíše než slepě doufat, že to za ni zařídí trvalý růst HDP, míní dále oba autoři.
Tím, že brání jezero, staví se aktivisté proti dlouhým dějinám kolonizace a snaží se o prosazení alternativní vize – takové, kde je lidská prosperita pevně spojena s ekologií planety. S ohledem na stav planety a klimatu bychom si toho měli všímat.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.