Irská ústava z roku 1937 nadále trestá čin „rouhání“. Voliči nyní mají rozhodnout o změně v pátek.
V irském referendu se v pátek bude rozhodovat o další změně irské ústavy. Voliči budou tentokrát rozhodovat o tom, zda z nejvyššího zákona bude odstraněn pojem „urážka rouháním“, který v ústavě zůstává jako součást tradičního katolického dědictví. Referendum se bude konat v den prezidentských voleb, ve kterých soutěží celkem 7 kandidátů a zatím největší šance má současná hlava státu Michael Higgins.
Referendum představuje další krok v irském „progresivním obratu“. Následuje po referendech o sňatku homosexuálů z roku 2015 a o potratech letos v květnu.
Irská ústava vznikla v roce 1937, v době, kdy měla katolická církev velký vliv na politiku. Voliči budou rozhodovat, zda bude z ústavního textu vyškrtnuto slovo „rouhání“ respektive „rouhačský“. „Zveřejňování nebo vyslovování rouhačských, buřičských nebo sprostých věcí je trestným činem a bude se trestat podle zákona,“ píše se v textu irského nejvyššího zákona konkrétně. Podle výzkumů se zdá, že voliči změnu podporují.
Podle slov irského ministra spravedlnosti a rovnosti Charlieho Flanagana není paragraf proti rouhání v souladu se svobodou víry a vyjadřování, což jsou demokratické hodnoty, které země vyznává. Změnu podporují i aktivisté z Ateistického Irska, budí ale odpor některých irských tradicionalistů.
V roce 2015 byl za trestný čin rouhání málem odsouzen britský komik Stephen Fry, který na kanálu irské televize RTÉ „kritizoval“ Boha. Fry byl vyšetřován irskou policií a hrozila mu pokuta 25 tisíc eur, případ byl nicméně zastaven. Stal se však předehrou pro snahy tento, podle kritiků „zbytečný“, prvek z ústavy odstranit.