Izraelský premiér Netanjahu je v pozici, kdy je zcela vydán na pospas pravicovým spojencům.
Britský list The Economist (vydání 24/11/2018) píše o tom, že izraelský premiér jednu zkoušku ustál, ale další a větší ho čekají.
Benjamin Netanjahu si s kumulací funkcí nikdy moc hlavu nelámal. Kromě toho, že byl premiérem Izraele, tak zastával v minulých čtyřech letech funkci ministra zahraničí a zdravotnictví. A poté, co v polovině listopadu rezignovali ministři ultra-nacionalistů, si přidal ještě ministra obrany a imigrace.
Netanjahu si věří, že to všechno zvládne. Nemluvě o tom, že si myslí, že zvládne načasovat si volby příští rok přesně, jak potřebuje a taky je vyhrát. Doufá, že touto taktikou porazí rivala ultranacionalistů Liebermana.
Netanjahu používá všechny možné taktiky. Například „cituje zprávy tajných služeb“, které ale v tuto chvíli nemohou být odhaleny. A také neustále naráží na jakési vágní hrozby. Netanjahu si tak kolem sebe vytvořil pevný okruh, který sice narušoval Naftali Bennett, který vede nacionalisticko-náboženskou stranu (Jewish Home Party), ale i ten se nakonec navzdory masivní kritice vůči izraelskému premiérovi rozhodl, že koalici bourat nebude. Ta má aktuálně většinu jednoho jediného hlasu.
Netanjahu vedl vlády extrémně jestřábí a nábožensky orientované – nejvíce v historii Izraele, píše dále The Economist. V červenci podepsal zákon o potvrzení židovské národní identity Izraele, což rozzuřilo Araby i Drúzy. I tak mu ale izraelští nacionalisté nevěří. Nerozšiřuje osídlení tak, jak sliboval, ani neudeřil na Hamás tak silně, jak by si nacionalisté přáli. Liebermanovi se právě příměří s Hamásem tvrdě nelíbilo.
Netanjahu je tak v pozici, kdy je zcela vydán na pospas pravicovým spojencům. Kdyby se znovu vyhrotil konflikt s Hamásem, bude pod enormním tlakem, aby začal válku.
Jeho další výzvy ale budou mít i domácí podobu. Nejvyšší zástupce ho chce příští rok obvinit z korupce. Zatím žádný precedent premiéra ve funkci před soudem neexistuje. Ale zákon, který by vyžadoval jeho rezignaci, neexistuje, připomíná článek The Economist. Netanjahu samozřejmě obvinění odmítá. Sám chce bojovat u soudu plus zůstat premiérem, je otázka, co si o tom bude myslet Nejvyšší soud. Soud se může táhnout měsíce a v Izraeli musejí být volby do listopadu příštího roku. Netanjahu nemusí pospíchat, ale určitě bude chtít ukázat, že navzdory právním problémům má za sebou stále většinu voličů.
Jeho popularita klesla, hlavně kvůli příměří s Hamásem, ale stále si vede dobře. Jeho Likud by jasně vyhrál. Ale udržet spojence „na palubě“ ve chvíli, kdy bude vzneseno obvinění, to bude těžký úkol. Jeho právní problémy jim dají ještě větší sílu.
I nacionalisté ale Netanjahua potřebují. Ví, jak umí vyhrát volby a také se hodně obávají levicové vlády, které by mohla učinit územní ústupky vůči Palestincům. Jen pár jeho potenciálních rivalů si troufne proti němu jít. Na pravici stále převládá mínění, že bez Netanjahua by Izraeli bylo zle.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.