EU si schválila mechanismus pro monitorování zahraničních investic. Má obavy z krádeže evropského know-how a restrikcí evropských investic v Číně.
EU sice opakovaně tvrdí, že aktuální plány nejdou proti Číně, ale v reálu tomu tak je, píší Asia Times. Je ovšem otázka, zda země jako Itálie či Portugalsko, které mají o čínské investice zájem, budou podporovat tento návrh. Takováto legislativa musí být přijata kvalifikovanou většinou a také schválena Evropským parlamentem.
Text by měl být hotov do května příštího roku, kdy se budou konat nové evropské volby.
Prozatím je situace taková, že necelá půlka zemí EU má legislativu, která jim dovoluje zakázat zahraniční investice z obav o národní bezpečnost či veřejný pořádek.
Plán EU vyjadřuje obavy, že státní firmy by mohly ukrást evropské know-how v oblasti dopravy, energetiky či telekomunikací. Akvizice by neměly ohrožovat bezpečnost a celoevropské projekty.
Itálie není moc ochotná se s Evropskou komisí v této oblasti koordinovat. Její vláda doufá, že právě Čína by mohla napravit špatný stav infrastruktury. Řím už vyjádřil své námitky k plánu.
Čínské firmy investovaly do evropského technologického sektoru od roku 2005 24,7 mld. dolarů. Ale tento rok se čínské investice propady na pouhých 200 milionů dolarů, když před dvěma lety dosáhly 12,5 mld. dolarů. Hlavním důvodem je změna postoje Německa, které vetovalo čínské investice do určitých citlivých odvětví.
Zastánci mechanismu se buď pouštějí do Číny na základě „zneužívání lidských práv a aktivit v Jihočínském moři“ jako poslanec za Zelené Reinhard Bütikofer, nebo tvrdí, že mechanismus je neutrální a není zaměřen vůči žádné zemi. EU si také stěžuje na nedostatek reciprocity ve vzájemných vztazích.
Čína prý nedokáže zajistit stejné podmínky evropským firmám. Čínské firmy mohou v EU získat aktiva, ale obráceně je přístup omezen lokálními vládami. Nyní evropské firmy musejí často sdílet know-how s čínskými protějšky.
Rozhovory mezi Bruselem a Pekingem mnoho pokroku nepřinesly, i proto evropské investice v Číně poklesly.