Německo se najednou začalo ve vztahu k Číně obávat toho, že skončí na straně poražených.
Německo hodně investovalo do obchodů s Čínou, čínská ekonomika nakopla německou exportní mašinu. Ale najednou se Německo začalo bát, že bude na straně poražených, napsaly noviny Financial Times (vydání 17/01/2019).
Německo prý začalo chápat, že čínský státní kapitalismus za Si Ťin-pchinga vůbec neznamená, že by se Čína začala podobat Západu, tvrdí FT. Stačí se podívat na plán „Made in China 2025“, který má za cíl Čínu zmodernizovat v lídra strategických průmyslových sektorů a snížit závislost na zahraniční technologii. Zdá se, že německé firmy se nyní obávají státních dotací, nuceného technologického transferu, horšího přístupu na trh i vytváření národních šampionů.
Najednou se prý myšlení o Číně změnilo, FT přímo uvádějí, že „Made in China 2025“ ukázal, že Čína je „trhne všechny“ (pozn. redakce: jedná se o další fňukání nad tím, že se Čína nechová podle západních pravidel. USA, Německo i další země rády zapomínají, že ve chvílích, kdy doháněly vyspělejší země, samy používaly velmi silně intervencionistickou průmyslovou politiku, ochranu domácího trhu a využívaly různých možností státní podpory pro své firmy).
Německá změna postoje byla vyjádřena dokumentem hlavní průmyslové asociace země, BDI. Ten dokonce popisuje Čínu jako „strategického konkurenta“, který prý využije všeho, co má, aby získal konkurenční a technologickou nadvládu nad svými obchodními partnery (pozn. redakce: typické použití imperiálního jazyka. Takhle to dopadá při pohledech do zrcadla…).
Financial Times ovšem tvrdí, že nejde o přístup „death by China“, ale že přístup německých průmyslníků je vyváženější. V Číně funguje více než 5000 německých firem, jejich investice jsou asi 76 mld. euro. Stále tam investují firmy všech velikostí. Německé výrobní řetězce jsou propletené s Čínou a exportní možnosti čínského trhu jsou tak obrovské, že „ekonomické rozpojení od Číny by zahrnovalo obrovské náklady“.
Kromě toho má Čína své vlastní, „přirozené“ výhody, svůj obrovský trh a také dlouhodobé politické cíle a směřování. BDI prý navrhuje strategii, jak zlepšit postavení Německa a Evropy vůči Číně.
Návrhy obsahují například podporu vědy a výzkumu, včetně rozpočtu EU, přísnější opatření proti dumpingu i u služeb, lepší monitoring čínských státních dotací, tlak na Peking, aby dodržoval pravidla ohledně veřejných zakázek. Je to lépe kalibrovaná alternativa než Trumpova celní válka, tvrdí FT.
Vzhledem k tlaku na prosazení fúze mezi Siemensem a Alstomem, je tu také návrh změkčení pravidel fúzí na evropském trhu k vytvoření evropských šampionů. Tato fúze byla motivována příchodem firmy CRRC, čínského železničního giganta.
Evropa se probudila a vidí hrozbu čínského převzetí jejích technologických špičkových firem. Je potřeba mít vůči čínské konkurenci strategický přístup. BDI nabízí vzor pro celou Evropu, aby ji nová průmyslová velmoc nesrovnala se zemí.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.