Čínská vláda se má nyní vrátit k politice, kterou chtěly EU a USA od ní zrušit.
Pokračují jednání mezi USA a Čínou. Důležitým tématem je také čínský kurzový režim. V posledních letech čínská vláda uvolňovala postupně svůj měnový režim. Čínská centrální banka rozšiřovala pásmo, v němž se mohl pohybovat čínský jüan oproti americkému dolaru. Jenže tohle se nyní USA nelíbí.
USA nyní požadují, aby se Čína vrátila k silnějšímu řízení kurzu a udržovala tak svou měnu stabilní (jde o tzv. fixní kurzový režim pozn. redakce). Očividně jde o to, aby Čína nevyužívala slabšího jüanu, čímž by se zmírnil dopad amerických cel na čínskou ekonomiku. Čím je čínský jüan vůči dolaru slabší, tím jsou i čínské vývozy do USA levnější.
Přitom roky EU a USA tlačily Čínu k tomu, aby nechala o svém měnovém kurzu rozhodovat trh. Čínská vláda se podle toho zařídila. Nyní se má podle Američanů vše vrátit zpět a znovu se od liberalizace posunout k řízenému kurzu.
Americká vláda zřejmě chce zavést zvláštní mechanismus, informuje NZZ. Bude sledovat měnový kurz a změny v obchodní bilanci a podle toho by rozhodovaly o výši cel. Je to uspořádání, které by možná zabránilo obchodní válce mezi oběma zeměmi.
USA pro dokončení jednání stanovily lhůtu 1. března. Pokud do té doby nedojde k dohodě, pak USA uvalí na čínské zboží cla až ve výši 25 %. Trump si ovšem už zaspekuloval, že by lhůtu mohl prodloužit, což ovšem obchodní pověřenec Robert Lighthizer odmítá.
USA nemají za cíl jen snížení obchodního deficitu s Čínou. Američané požadují strukturální reformy. Například otevření dalších sektorů pro zahraniční investory, snížení státních dotací, konec nuceného technologického transferu atd. USA se snaží monitorovat a dohlížet nad tím, jak budou tyto změny realizovány.
Číňané mezitím apelují na to, že i oni mají právo na rozvoj a na to, aby země a její lidé bohatli. Vyžadují vzájemný respekt a obhajují spolupráci.