Spory mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou mít obrovské globální dopady. Ovlivní globální řetězce.
Asia Times se domnívají, že ať už dohoda bude nebo ne, studená válka mezi USA a Čínou je na spadnutí.
Surrealismus, tak popisují Asia Times vyjednávání mezi USA a Čínou, dvěma těžkými váhami světové ekonomiky. Donald Trump byl velmi hlasitý, čínský prezident naopak mlčel a čínská média uveřejňovala jen střípky z tvrdé rétoriky mezi oběma zeměmi.
V pátek se pak Trump rozhodl, že zdvojnásobí cla na čínské importy ve výši 200 mld. dolarů. Peking zatím odpověděl vágně – zavedení „protiopatření“.
Američané vnímají čínský trh jako zajímavý, ale tvrdí, že podmínky nejsou rovné a že neochota čínského vedení to změnit vedla Američané ke zklamání a frustraci. V USA jsou také problémy jako přístup na trh, překážky na trhu, ochrana duševního vlastnictví a další vnímány s dlouhodobou naléhavostí a především s přesvědčením, že politiky prezidenta Si spíše situaci zhoršují, než zlepšují.
Zkrátka ta představa, že „k tomu Čína jednou dospěje“, tak nějak mizí. Vzhledem k velikosti a síle čínského trhu má řada firem obavu, že sázky jsou příliš vysoko a že nejde dál čekat.
Spory mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou mít obrovské globální dopady. Ovlivní globální řetězce. Asia Times citují čínského profesora z Institutu mezinárodních vztahů, který si myslí, že rivalita mezi USA a Čínou nemá ideologické pozadí, ale je spíš konkurencí mezi spotřebními trhy a technologiemi. Spory se potáhnou kvůli normám, pravidlům obchodu, investicím, kurzům a duševnímu vlastnictví.
Napětí a konkurence, ale ne globální chaos, tak zní jeho závěr. Stabilita, to je hlavní slovo Komunistické strany Číny. Svět stále více vnímá Čínu jako ekonomického rivala a méně jako ekonomickou příležitost. V srdci programu Jeden pás, jedna stezka je problém čínské průmyslové nadkapacity, tvrdí Asia Times. Čína představuje rozpor – je to země, která tvoří projekt jako je Jeden pás a jedna stezka, včetně například Asijské investiční a infrastrukturní banky, ale zároveň si drží svůj status rozvojové země u Světové obchodní organizace. Zdá se, že z USA převážil hlas „zadržovat“ Čínu, ne se angažovat v projektech a strukturách, které vede.
Jenže jiní zástupci, například Rady mezinárodních vztahů nevidí spor mezi USA a Čínou jako čistě obchodní, ale přímo jako civilizační, prý jako bitvu mezi komunismem a kapitalismem.
Místo studené války, by to chtělo chladné hlavy, píší na závěr Asia Times.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.