Z nového rozšíření seznamu „měnových manipulátorů“ plyne, že USA se snaží získat lepší obchodní pozici a budou k tomu využívat i měnové otázky.
Americké ministerstvo financí nelení, píše Williame Pesek, a na seznam zemí, které je třeba pozorovat, aby nemanipulovaly svou měnou, nově zařadilo kromě Číny, Japonska a Jižní Koreje i Singapur, Malajsii a Vietnam.
Z rozšíření seznamu plyne, že USA se snaží získat lepší obchodní pozici a budou k tomu využívat i měnové otázky.
Je to ovšem to poslední, co světová ekonomika potřebuje, varuje Pesek.
Jedna věc je, když se cestou politiky „ožebrač svého souseda“ vydá dejme tomu Indonésie. Ale když to udělá největší světová ekonomika, která disponuje hlavní rezervní měnou, tak je na problém zaděláno.
Míra pokrytectví je neuvěřitelná, píše Pesek. Trump za dva roky udělal mnohem víc pro oslabení dolaru, než udělal čínský prezident, aby oslabil yuan. Stačí se podívat na Trumpovy výroky vůči šéfovi amerického FEDu (kterého sám vybral).
A proč jsou na seznamu nové země?
Singapur je „zlý“, protože má velký přebytek běžného účtu, Malajsie má přebytek obchodní bilance a Vietnam má také přebytek běžného účtu.
Dobrá zpráva snad je, píše Pesek, že americký ministr financí Steven Mnuchin Čínu ani nikoho dalšího neoznačil za měnové manipulátory. Ovšem, kdo si vůbec může myslet, že to v blízké budoucnosti neudělá Trump?
Malajsie se pokusila vrátit úder tím, že kurz měny ringgit je určován na trhu a není manipulován ve směru k exportní konkurenceschopnosti.
Zajímavé ovšem je, jak postupují USA, drtivě kritizuje Pesek. USA se totiž snaží vylepšit svou pozici tím, že ostatní si mají pohoršit. Ministerstvo financí již dříve stanovilo jako kritérium pro manipulaci přebytek běžného účtu ve výši 3 % HDP. Nyní se hranice snížila na 2 %. Zkrátka stačí i větší přebytek obchodu s USA a už „je země na seznamu“.
Hlavním terčem je pořád Čína, koneckonců na seznam se dostaly ty země, které mají vazbu právě na Čínu (Indie nikoliv). Trumpův seznam „nepřátel kurzu“ nemá co dělat s ekonomickými fundamenty, ale s ukřivděností. Když má Japonsko v obchodu s USA přebytek ve výši 60 mld. dolarů, pak podle něj o tuto sumu Spojené státy okrádá.
Trump tráví čas tím, že vyhrožuje druhým, ale USA samotnými se nezabývá.
Jistě, slabší dolar mu udělá hezčí další kvartál, ale zlepšení produktivity a inovací nepomůže. Ani nezmodernizuje rozpadající se infrastrukturu.
Pro Trumpa není Čína jen problém, je pro něj i řešení. Jeho další krok směrem k měnovým válkám (souběžně s cly) bude znamenat, že si pohorší všichni.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.