Jak se EU postaví k turecké invazi do Sýrie?

EU se chce dál držet plánů uprchlické dohody s Tureckem. Ovšem odmítá se podílet na přesídlování syrských uprchlíků z Turecka do „bezpečné zóny“.

EU chce zabránit tomu, aby peníze z „uprchlického paktu“ byly využity pro „bezpečnostní zónu“ v Sýrii. Jenže členské země nejsou schopny hovořit jedním hlasem, dočteme se na stránkách zpravodajství ARD Tagesschau.

Nový hlavní diplomat EU Josep Borrell, chce, aby EU hovořila „jazykem moci“. Ale v případě turecké invaze do Sýrie se to nedaří. Maďarské veto zablokovalo písemný postoj všech zemí EU.

A když už Turecko začalo ve středu bombardovat Sýrii, pak oznámil komisař Günther Oettinger, že EU již brzy stanovisko zaujme. To bylo ale hotovo až k večeru. EU hovoří o tom, že ozbrojené akce rozhodně stabilitu regionu nepřinesou.

EU nechce akceptovat nucené přesídlení syrských uprchlíků do tzv. „bezpečné zóny“. EU něco takového platit nebude, uvedl předseda Komise Jean-Claude Juncker. Juncker tvrdí, že tato vojenská akce k žádným dobrým výsledkům nepovede. Erdogan chce kurdské milice vyhnat ze syrského hraničního regionu. Tam chce udělat „bezpečnou zónu“ a usadit zde asi dva miliony syrských uprchlíků, kteří aktuálně žijí v Turecku. EU by měla tento plán finančně podpořit, jedná se o desítky miliard, tak to alespoň chce Ankara.

EU se chce dál držet plánů uprchlické dohody s Tureckem. Zatím byly vyplaceny tři miliardy eur za to, že Turecko „hostí“ syrské uprchlíky. Jenže komisař Oettinger tvrdí, že prozatím z této tranše bylo převedeno jen 500 milionů eur.

Rozhodující ovšem je, aby pomocí peněz z EU nebyly nyní v severní Sýrii vytvářeny nějaké transferové zóny. EU má na jedné straně mocenskou páku v podobě miliard, (konkrétně těch 2,5 mld. euro), na druhé straně ale ví, že Erdogan může kdykoliv zesílit proud migrace směrem k Řecku.

V NATO hraje Turecko neoddiskutovatelnou roli kvůli své geostrategické poloze, píše dále článek Tagesschau. Sice se Jens Stoltenberg nechal slyšet s varováním vůči Ankaře, aby konflikt neeskalovala. Ale těžko dojde k tomu, že by snad Turecko bylo z NATO vyhozeno. To by nebylo žádoucí.

Jistě ale bude pro Turecko těžší podílet se na společných cvičeních, protože už nebude mít bojové stíhačky F-35.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.