Energetiku v příštím roce ovlivní několik faktorů: těžba ropy mimo OPEC, politická reakce na klimatickou změnu a dovozy ropy do Číny.
Nick Butler pro Financial Times nabízí shrnutí očekávaných hlavních trendů příštího roku. K nejméně jistým faktorům řadí politickou reakci na klimatickou změnu.
Butler na úvod vypočítává hned tři podle něj hlavní faktory, které budou pro vývoj energetického trhu v příštím roce klíčové. Je to ropná produkce mimo země OPEC (resp. OPEC +), čínské ropné importy a to, jaké politické reakce na boj proti klimatické změně se prosadí. Vše ostatní je podle něj jen „šum“.
USA jsou hlavní zemí mimo OPEC, kterou je potřeba sledovat. Už dnes těží 12 milionů barelů za den a očekává se další zvýšení. Navýšení produkce ropy se ale očekává také v Brazílii, Norsku a Guyaně. Pokud bude společné navýšení vyšší než 1 milion barelů za den (což je odhad oproti roku 2019), pak ani snížení těžby OPEC+ nezabrání pádu cen.
Butler je skeptický ohledně toho, jak moc může kartel ovlivnit trh. Už nyní jsou jeho možnosti napnuté k prasknutí. Divokou kartou je Írán. Je totiž možné, že by Írán mohl dosáhnout jakési omezené dohody s USA, což by vedlo k uvolnění sankcí. A to by bylo nepříjemné, píše Butler, protože v tu chvíli by se na ropný trh dostaly navíc až 2 miliony barelů za den.
Čínské importy ropy jsou dalším klíčovým faktorem. 11 milionů barelů za den je údaj z roku 2019 a z Číny se tak stal hlavní hybatel cen ropy. Vzhledem ke světové ekonomické situaci lze těžko očekávat, že by poptávka po ropě nějak významněji rostla. Navzdory posledním škrtům OPECu se Mezinárodní energetická agentura domnívá, že v roce 2020 bude na trhu ropy až moc.
Třetí téma – jak politika zareaguje na protesty a výzvy boje proti klimatické změně. Evropská komise jde cestou „Nového zeleného údělu“, ale, jak upozorňuje Butler, nemůže ovlivnit vše v každé členské zemi a navíc ne rychle. Směr je ovšem dán, a tak se energetická odvětví ocitají pod tlakem nutnosti přizpůsobit se novým prioritám.
V tomto ohledu je důležité, kdo vyhraje americké volby. Pokud to bude znovu Donald Trump, pak se toho moc nezmění. Demokratičtí kandidáti se ale zatím staví k fosilním palivům velice kriticky. Je možné, že pokud by někdo z nich uspěl, připojí se k evropskému proudu a budou požadovat významnou energetickou změnu.