Eurozóna se po fiasku s „koronabondy“ pokouší najít kompromis ohledně ekonomické záchrany.
Německá veřejnoprávní zpravodajská platforma Tagesschau informovala o možném ekonomickém programu, který by měl pomoci postiženým evropským zemím. Spor o společné dluhopisy, tzv. koronabondy, vyvolal hledání dalších řešení a zanechal pocit trpkosti, je ale možné, že se rýsuje kompromis. Šéf euroskupiny Mário Centeno prý vidí „širokou podporu“ pro balíček skládající se ze tří pilířů. Dohromady má jít o síť ve výši asi půl bilionu euro (pozn. redakce: jen Itálie samotná bude potřebovat na obnovu cca 700 mld. euro).
Německý ministr Olaf Scholz uvedl, že „budou nasazeny existující nástroje, a to rychle a efektivně, aby z nich vyplynula společná evropská reakce“. Členské země budou mít možnost vypůjčit si z ESM (Evropský stabilizační mechanismus) částku, která odpovídá 2 % jejich HDP, to by jim prý mělo stačit na stabilizaci státních financí. V případě Itálie jde o částku asi 39 mld. euro.
Evropská investiční banka by se měla zachovat dle vzoru německé KfW (státní banky) a půjčit firmám 50 mld. euro.
Země EU jsou postiženy vyšší nezaměstnaností, proto si Scholz pochvaluje, že se Evropská komise inspirovala německým návrhem podpory pro nezaměstnané.
Scholz tvrdí, že aplikace těchto tří nástrojů je silným výrazem evropské solidarity, nadále ovšem odmítá emisi společných dluhopisů, kterou požaduje Itálie a některé další země.
Předsedkyně Evropské komise tvrdí, že jsou k dispozici rychlé a efektivní nástroje. Dělala také reklamu konceptu „SURE“ (podpora systému „kurzarbeit“ v jednotlivých zemích) a znovu zdůraznila, že se v tomto případě jedná o evropskou solidaritu. Koncept předpokládá, že země EU přislíbí garance ve výši 25 mld. euro. S tímto krytím půjde Evropská komise na kapitálový trh a půjčí si 100 mld. euro. Poskytne je pak jako úvěry těm zemím, které by se samy tak dobře financovat nemohly.
Co se týká využití ESM, Ursula von der Leyenová řekla, že se vyjednává o podmínkách, za kterých může být využit. Program Evropské investiční banky byl měl zajistit národní podpůrné banky v oblasti krátkodobých provozních úvěrů a překlenovacích úvěrů až do výše 80 %.
Viceprezident komise Valdis Dombrovskis zdůraznil nový rozpočtový rámec, který by se měl prý stát „naším Marshallovým plánem“ a financovat oživení.