Zelenskij se dostal do pozice Juščenka

Podobně jako Juščenko musí Zelenskij uzavírat situační koalice, protože nekontroluje vlastní stranu. Nezvládnutí pandemie by Zelenského mohlo stát podporu.

Ruskojazyčná verze zpravodajské služby Deutsche Welle přinesla rozhovor s německým expertem Marcelem Röthigem z Fondu Friedricha Eberta, který hodnotí poslední situaci v ukrajinské politice. Z rozhovoru vybíráme hlavní argumenty německého experta.

Röthig je toho mínění, že přijetí zákona, díky němuž nemůže oligarcha Ihor Kolomojskij žalovat nacionalizaci banky Privatbank, ukazuje, že Kyjev přikládá větší význam vlivu Mezinárodního měnového fondu, který si tento zákon vyžádal, než soukromým zájmům oligarchů.

Zákon ovšem nedostal podporu celé frakce Zelenského strany Služebník lidu (SluNa), naopak byl přijat díky hlasům opozice – tedy Porošenkovy Evropské solidarity a Hlasu. Na otázku, zda může prezident vládnout bez stabilní většiny, Röthig říká, že se nejedná o první případ, kdy prezident neměl dostatečnou podporu pro zákon navrhovaný vládní stranou. SluNa je největší stranou v dějinách Ukrajiny a je velmi těžké ji kontrolovat. Zvláště to platí pro poslance z většinových okrsků, kteří jsou mnohem loajálnější k určitým osobám než k vlastní politické straně, takže je nutné hledat kompromisy. Podobné situační koalice se budou podle Röthiga formovat i v budoucnu.

Tyto situační koalice jsou výsledkem pragmatické politiky – podpora se hledá u proevropské frakce, ale třeba i u „proruské“ Opoziční platformy, říká Röthig.

Vývoj v ukrajinské politice připomíná dobu vlády prezidenta Viktora Juščenka – ani on neměl parlamentní většinu pod kontrolou, i když tehdy se jednalo o koalici, nikoliv o většinu jedné strany jako v případě SluNa. Röthig vidí řadu paralel, ale žádné zásadní důvody k politické destabilizaci v době koronavirové pandemie, ani neočekává předčasné volby nebo konflikt parlamentu a prezidenta.

Volodymyr Zelenskij nemá na výběr a musí se zaměřit na záchranu zdravotního systému. Je otázkou, zda se mu to povede, říká dále Röthig a upozorňuje, že nezvládnutí krizového managmentu se může podepsat na Zelenského ratingu podpory. Finanční krize v roce 2008 takto s konečnou platností zničila rating prezidenta Juščenka.

Ukrajinská vláda na koronavirovou pandemii reagovala pozdě, zato rozhodně s ohledem na karanténní opatření. Pokud situaci zvládne, může se to promítnout na Zelenského podpoře. Ovšem pandemie dřív nebo později skončí, a pak bude nutné se věnovat volebním slibům v oblasti ekonomiky nebo boje s korupcí.

Nejvíce sporným momentem poslední politiky prezidenta Zelenského se jeví fakt, že krizové štáby pro boj s důsledky koronaviru zřídil společně s ukrajinskými oligarchy, ačkoliv sliboval, že jejich vliv zmenší. Jako jeho předchůdci i Zelenskij hledá pomoc u oligarchů a tvrdí přitom, že mají vrátit společnosti, co si nakradli. Zatím to vypadá, že Zelenskij uznal systémovou roli oligarchů v ukrajinské společnosti a snaží se jí využít. Je ale otázka, jestli to pak bude moci vzít zpátky, dodal v závěru Röthig.

Ilustrační foto: Admistrace prezidenta, CC licence, Wikicommons

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.